Odstupné patří mezi zákonné nároky při pracovním úrazu. Ne každý úraz ho ale založí — rozhodující je, zda následkem úrazu nemůžete dál vykonávat dosavadní práci a zda kvůli tomu skončí váš pracovní poměr.
Odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku vám náleží, skončí-li váš pracovní poměr výpovědí nebo dohodou proto, že podle lékařského posudku nesmíte dál konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání (§ 52 písm. d) a § 67 odst. 2 zákoníku práce).
Pozor na zásadní rozdíl: ztratíte-li zdravotní způsobilost z jiného než pracovního důvodu, odstupné vám nenáleží vůbec. Celý nárok proto stojí na tom, jestli je v posudku a ve výpovědi uveden pracovní úraz. Z odstupného se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění, podléhá jen dani z příjmů.
Odstupné náleží zaměstnanci, se kterým zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí ze zdravotních důvodů, nebo dohodou z týchž důvodů, přičemž zaměstnanec podle lékařského posudku pozbyl zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci.
Vznik nároku je tedy vázán na skončení pracovního poměru. Trvá-li poměr dál, odstupné nevzniká.
Nejdůležitější rozlišení celého článku. Zákoník práce zná dva zdravotní výpovědní důvody a liší se u nich odstupné zásadně:
Rozdíl je v řádu statisíců korun a rozhoduje o něm jediná formulace v lékařském posudku a ve výpovědi. Proto si obojí pečlivě přečtěte.
Odstupné náleží jen zaměstnanci, kterému byla udělena výpověď ze strany zaměstnavatele ze zdravotních důvodů a/nebo dohoda o skončení pracovního poměru z důvodu pracovního úrazu. Zaměstnanec vlivem pracovního úrazu ztratil podle lékařského posudku ztratil zdravotní způsobilost vykonávat práci pro zaměstnavatele. Následkem pracovního úrazu tedy nemůže vykonávat práci a jeho neschopnost byla uznána lékařem. K tomu musí zaměstnavatel přistoupit k výpovědi. Vznik nárok na odstupné je vázán na skončení pracovního poměru.
Neukončí-li zaměstnavatel pracovní poměr, právo na odstupné vám nevznikne. Proto se nezřídka snaží hledat cesty, jak se výpovědi vyhnout.
Nejčastější je pokus o přeřazení na jinou pracovní pozici, která by vaší zdravotní indispozici odpovídala. Takový postup může, ale nemusí být v souladu s pracovněprávními předpisy — záleží na tom, zda nabízená práce vašemu zdravotnímu stavu skutečně odpovídá a zda jde o práci v rámci sjednaného druhu práce.
Setkáte-li se s tím, že zaměstnavatel hledá způsoby, jak vaše právo na odstupné omezit, obraťte se na nás. Ze zkušenosti se bez vnějšího tlaku situace často neobrátí k lepšímu.
Nezávazně posoudit můj případ · Zavolejte: +420 773 014 007 Napište email: info@pravozamestnance.cz
Výše odstupného činí nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku — zaměstnavatel může poskytnout i víc. Stejná výše vám náleží, dojde-li ze zdravotního důvodu k rozvázání pracovního poměru dohodou. Nevymezíte-li ale v dohodě důvod správně, může zaměstnavatel nárok krátit, proto na jeho uvedení trvejte.
Vychází se z průměrného výdělku dosaženého v předchozím kalendářním čtvrtletí. Průměrný hrubý měsíční výdělek se stanoví tak, že se průměrný hodinový výdělek vynásobí týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v roce o 365,25 dnech.
Neodpracovali-li jste kvůli úrazu v rozhodném období alespoň 21 dnů, vychází se z takzvaného pravděpodobného výdělku — tedy z toho, kolik byste vydělali, kdybyste pracovali. To je pro vás výhodné: dlouhá neschopnost vám základ pro výpočet nesníží.
Odstupné se stanoví v hrubé výši, ale nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění — jen dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Do vyměřovacího základu zaměstnance zákonné odstupné podle § 67 zákoníku práce nevstupuje.
Odstupné se stanoví v hrubé výši, ale nepodléhá zdravotnímu a sociálnímu pojištění (pouze zdanění příjmu fyzické osoby). Podle § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, a § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, do vyměřovacího základu zaměsnance nevstupuje zákonné odstupné poskytované podle § 67 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Zákonné odstupné je tedy od odvodů na sociální a zdravotní pojištění plně osvobozeno a podléhá výhradně dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. Pozor, platí pouze v případě zákonem stanovené výše odstupného. Pokud byste dostali příjem odstupného nad rámec plnění uznaných zákonem, budou tyto částky podléhat zdanění i odvodům do sociálního a zdravotního pojištění.
Platí to ovšem jen pro odstupné v zákonem stanovené výši. Dostanete-li plnění nad tento rámec, budou tyto částky podléhat dani i odvodům. Podrobně v článku Odstupné a zdanění.
Obecná pravidla pro vznik odstupného shrnujeme v článku Kdy mám nárok na odstupné a kolik činí.
Právo na odstupné nevznikne, pokud zaměstnavatel pracovní poměr neukončí výpovědí ze zdravotního důvodu. Pokud pracovní poměr neskončí, nárok na odstupné zaměstnanci nevzniká. Proto se zaměstnavatel může snažit hledat všemožné výmluvy, aby nemusel výpověď předat.
Zaměstnavatel se může snažit provést přeřazení zaměstnance na jinou pracovní pozici, aby odpovídala zdravotní indispozici zaměstnance. Tento postup může a nemusí být v souladu s pracovněprávními předpisy. Pokud zaměstnavatel hledá způsoby, jak omezit vaše práva z pracovního úrazu, měli byste se obrátit na odborníka. Z naší zkušenosti se bez tlaku experta často situace neobrátí k lepšímu.
TIP: Doporučujeme v případě pokusů zaměstnavatele o přeřazení kontaktovat profesionály, kteří Vám poradí.
Pro určení výše odstupného se vyhází z průměrného výdělku zaměstnance dosaženého v předchozím kalendářním čtvrtletí. Pokud zaměstnanec vlivem pracovního úrazu neodpracoval alespoň 21 dnů v rozhodném období (předchozí kalendářní čtvrtletí - dle § 355 zákoníku práce), bude se pro účely výpočtu vycházet z tzv. Pravděpodobného výdělku (kolik by zaměstnanec dosáhl, pokud by pracoval).
TIP:Zaměstnavatel Vás může krátit při výpočtu výše odstupného. Doporučujeme obrátit se na experty, abyste měli jistotu, že Váš nárok je skutečně podle zákona.
Průměrný hrubý měsíční výdělek se stanoví tak, že se průměrný hodinový výdělek přepočítá na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na jeden měsíc v průměrném roce, který má pro tento účel 365,25 dnů, a že se průměrný hodinový výdělek vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v průměrném roce.
Odstupné při pracovním úrazu bývá nejvyšší jednorázovou částkou celého odškodnění. Zároveň je to nárok, o který se nejsnáz přijde — stačí jediné špatné písmeno v paragrafu uvedeném ve výpovědi.
Ostatní nároky z úrazu tím nekončí; přehled najdete v článku Práva zaměstnance při pracovním úrazu a na stránce odškodnění pracovního úrazu. Popište nám svůj případ a zdarma ho posoudíme.
Nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku. Jde o zákonné minimum, zaměstnavatel může poskytnout i víc.
Nemáte. Odstupné se váže na výpovědní důvod podle § 52 písm. d), tedy nezpůsobilost pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. U obecné zdravotní nezpůsobilosti podle písm. e) odstupné nenáleží.
Ano, ve stejné výši, došlo-li k dohodě z týchž zdravotních důvodů. Musíte ale důvod v dohodě správně vymezit, jinak vám zaměstnavatel může nárok krátit.
Ne. Zákonné odstupné podle § 67 zákoníku práce do vyměřovacího základu nevstupuje a podléhá jen dani z příjmů. U plnění nad zákonnou výši se odvody platí.
Může to zkusit, ale nabízená práce musí vašemu zdravotnímu stavu skutečně odpovídat. Přeřazení bývá způsob, jak se vyhnout odstupnému, proto si nabídku nechte posoudit.
Z předchozího kalendářního čtvrtletí. Neodpracovali-li jste v něm kvůli úrazu alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek, takže vám dlouhá neschopnost základ nesníží.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích. Děkujeme.
Popálení či opaření při práci — horkou vodou, olejem, párou, plotnou i chemikálií — je pracovní úraz a zakládá nárok na bolestné, náhradu ztráty na výdělku, náklady léčení a při trvalých následcích i ztížení společenského uplatnění.
Zasažení padajícím předmětem v práci — zbožím z regálu, materiálem, nářadím z lešení — je pracovní úraz a zakládá nárok na bolestné, náhradu ztráty na výdělku, náklady léčení a při trvalých následcích i ztížení společenského uplatnění.
Zásah elektrickým proudem při práci je pracovní úraz — a zakládá nárok na bolestné, náhradu ztráty na výdělku, náklady léčení a při trvalých následcích i ztížení společenského uplatnění. Odškodnění platí zaměstnavatel ze svého zákonného pojištění.
Dopravní nehoda při plnění pracovních úkolů — při rozvozu, na pracovní cestě, při jízdě mezi pracovišti — je pracovní úraz. Znamená to, že vedle nároků z povinného ručení viníka máte i nároky vůči zaměstnavateli z jeho zákonného pojištění.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
Masarykova třída 922/8
779 00, Olomouc
Přihlaste se k odběru novinek
