lánek vysvětluje, že i pracovníci na dohody (DPP a DPČ) mají při pracovním úrazu nárok na stejné odškodnění jako zaměstnanci v hlavním pracovním poměru, včetně náhrad za ztrátu výdělku, bolestné či náklady na léčbu. Zároveň popisuje, jak správně postupovat po úrazu, jak uplatnit své nároky a co dělat v případě, že zaměstnavatel odmítá spolupracovat.
Článek se věnuje problematice pracovního úrazu na soustruhu a ukazuje, jak i rutinní činnost ve výrobě může vést k vážnému zranění. Na konkrétním případu pana Nováka vysvětluje příčiny nehody, odpovědnost zaměstnavatele i zaměstnance a přehled nároků na odškodnění.
Whistleblowing umožňuje zaměstnancům i dalším osobám bezpečně upozornit na protiprávní jednání a zároveň je chrání před odvetou ze strany zaměstnavatele. Zákon zajišťuje ochranu identity oznamovatele, zakazuje postih za oznámení učiněné v dobré víře a v případě odvety dává právo na omluvu i finanční odškodnění.
Skončení služebního poměru je pro státního zaměstnance zásadní situace, při které platí odlišná pravidla než v běžném pracovním poměru. Obrana probíhá postupně od odvolání u úřadu přes správní soud až po případnou kasační či ústavní stížnost, a v případě úspěchu zaměstnanec získává doplacení platu a návrat na původní nebo jiné vhodné služební místo.
Skončení služebního poměru u státních zaměstnanců probíhá formou správního rozhodnutí, které musí splňovat zákonné náležitosti. Pokud je ukončení nezákonné, zaměstnanec se může bránit ve správním soudnictví a v případě úspěchu získá doplacení platu i obnovení služebního poměru.
Specifika nezákonného ukončení služebního poměru vycházejí z přísného režimu zákona o státní službě, který namísto klasické výpovědi vyžaduje řádně odůvodněné správní rozhodnutí. Obrana proti procesním vadám či diskriminaci spočívá v podání odvolání v patnáctidenní lhůtě a případné následné správní žalobě u soudu.
Pracovní úraz je podle zákoníku práce „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů“. To znamená, že pokud se při zásahu nebo jiné službě záchranář zraní tak, že se poranění nepodařilo očekávat a vzniklo v souvislosti s výkonem práce, jedná se o pracovní úraz. Nejde přitom o běžná onemocnění nebo úraz na cestě do práce (tzv. riziko cesty).
Zákon explicitně uvádí, že HZS ČR „odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem“, tedy že zdravotní újma při službě má být vykompenzována. Podle § 100 a § 101 zákona č. 361/2003 Sb. se za služební úraz považuje i úraz utrpěný na cestě k místu plnění služebních úkolů a zpět. Hasič je tedy chráněn nejen při zásahu, ale třeba i při služební cestě nebo cestě ze směny, pokud je cesta součástí výkonu služby.
Odškodnění vojenského úrazu (služebního úrazu) se neřídí běžným zákoníkem práce ani občanským zákoníkem, ale speciálním zákonem pro vojáky z povolání (zákon č. 221/1999 Sb.). Za škodu utrpěnou při výkonu služby odpovídá stát, nikoli zaměstnavatel v běžném slova smyslu. Voják má nárok na vyrovnání nemajetkové i majetkové újmy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
Pracovní úraz státního zaměstnance (tzv. služební úraz) je poškození zdraví nebo smrt, ke kterým došlo nezávisle na vůli zaměstnance v důsledku krátkodobého, náhlého a násilného působení vnějších vlivů při plnění pracovních (služebních) úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zákon o státní službě č. 234/2014 Sb. v § 123 výslovně stanoví, že pracovní úraz podle zákoníku práce se považuje za služební úraz.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
