Kdy mám nárok na odstupné a kolik činí
Kdy vzniká nárok na odstupné a kolik činí? Vysvětlíme jedno-, dvoj- a trojnásobek průměrného výdělku i změny po novele zákoníku práce. Posoudíme váš nárok zdarma.
Blog
Pracovní úraz při insolvenci zaměstnavatele
Pracovní úraz u zaměstnavatele v insolvenci kombinuje újmu zaměstnance s platební neschopností firmy, přičemž český právní řád poskytuje prioritní ochranu prostřednictvím zákonné odpovědnosti, povinného pojištění a insolvenčního zákona. Článek popisuje typy nároků, praktický postup při jejich uplatnění a klíčové lhůty, které je třeba sledovat, aby zaměstnanec získal odškodnění i v komplikovaném insolvenčním prostředí.
Pracovní úraz insolventního zaměstnance
Zaměstnanec v insolvenci, který utrpí pracovní úraz, čelí otázce, jak bude naloženo s vyplaceným odškodněním. Je rozlišováno mezi náhradou majetkové újmy, která může podléhat srážkám, a náhradou nemajetkové újmy, jež je zpravidla nepostižitelná, protože je vázána na osobu dlužníka. Výklad doplňuje praktický příklad a doporučení pro komunikaci s insolvenčním správcem.
Odškodnění pracovního úrazu z dohody
lánek vysvětluje, že i pracovníci na dohody (DPP a DPČ) mají při pracovním úrazu nárok na stejné odškodnění jako zaměstnanci v hlavním pracovním poměru, včetně náhrad za ztrátu výdělku, bolestné či náklady na léčbu. Zároveň popisuje, jak správně postupovat po úrazu, jak uplatnit své nároky a co dělat v případě, že zaměstnavatel odmítá spolupracovat.
Pracovní úraz na soustruhu ve výrobním závodě
Článek se věnuje problematice pracovního úrazu na soustruhu a ukazuje, jak i rutinní činnost ve výrobě může vést k vážnému zranění. Na konkrétním případu pana Nováka vysvětluje příčiny nehody, odpovědnost zaměstnavatele i zaměstnance a přehled nároků na odškodnění.
Whistleblowing – Jak vás zákon chrání před odvetou?
Whistleblowing umožňuje zaměstnancům i dalším osobám bezpečně upozornit na protiprávní jednání a zároveň je chrání před odvetou ze strany zaměstnavatele. Zákon zajišťuje ochranu identity oznamovatele, zakazuje postih za oznámení učiněné v dobré víře a v případě odvety dává právo na omluvu i finanční odškodnění.
Jak se může zaměstnanec bránit proti skončení služebního poměru?
Skončení služebního poměru je pro státního zaměstnance zásadní situace, při které platí odlišná pravidla než v běžném pracovním poměru. Obrana probíhá postupně od odvolání u úřadu přes správní soud až po případnou kasační či ústavní stížnost, a v případě úspěchu zaměstnanec získává doplacení platu a návrat na původní nebo jiné vhodné služební místo.
Neplatné okamžité zrušení pracovního poměru státního zaměstnance
Skončení služebního poměru u státních zaměstnanců probíhá formou správního rozhodnutí, které musí splňovat zákonné náležitosti. Pokud je ukončení nezákonné, zaměstnanec se může bránit ve správním soudnictví a v případě úspěchu získá doplacení platu i obnovení služebního poměru.
Neplatná výpověď státního zaměstnance
Specifika nezákonného ukončení služebního poměru vycházejí z přísného režimu zákona o státní službě, který namísto klasické výpovědi vyžaduje řádně odůvodněné správní rozhodnutí. Obrana proti procesním vadám či diskriminaci spočívá v podání odvolání v patnáctidenní lhůtě a případné následné správní žalobě u soudu.
Odškodnění pracovního úrazu záchranáře
Pracovní úraz je podle zákoníku práce „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů“. To znamená, že pokud se při zásahu nebo jiné službě záchranář zraní tak, že se poranění nepodařilo očekávat a vzniklo v souvislosti s výkonem práce, jedná se o pracovní úraz. Nejde přitom o běžná onemocnění nebo úraz na cestě do práce (tzv. riziko cesty).
