Pokud jste utrpěli pracovní úraz, určitě vás zajímá, jak je to se zdaněním získaného odškodnění. Musíte z přijaté náhrady platit daň z příjmu? Jaké typy odškodnění jsou od daně osvobozeny a jaké nikoliv? Tento článek vám poskytne komplexní přehled daňových aspektů odškodnění pracovních úrazů v České republice.
Je důležité znát přesná pravidla pro jednotlivé typy náhrad, abyste se vyhnuli případným nedorozuměním při komunikaci s finančním úřadem. V oblasti zdanění odškodnění pracovních úrazů platí základní pravidlo: náhrada související s pracovními úrazem se daní podle typu nároku z odškodnění.
Některá odškodnění jsou od daně z příjmů osvobozena. Tato skutečnost vychází ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který v § 4 vymezuje příjmy osvobozené od daně. Jde o případy, které ze své podstaty souvisejí s odškodněním újmy způsobené zásahem do vašeho zdraví. Nejčastěji se v této souvislosti jedná o bolestné, ztížení společenského uplatnění a náhrady léčby.
Nejste však od daně příjmu osvobozeni zcela. Některá plnění budete muset zdanit. Ze své povahy půjde o příjmy, které jsou běžně předmětem daně a odvodových povinností státu (daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění). Zejména se bude jednat o mzdy, doplatek příjmu z komerčního pojištění zaměstnance, odstupné a jiné složky odměny zaměstnance. Daňové a odvodové povinnosti je v případě pracovních úrazů povinnen plnit Váš zaměstnavatel.
Pokud jste v důsledku pracovního úrazu v pracovní neschopnosti, máte nárok na náhradu za ztrátu na výdělku. Tato náhrada představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a plnou výší nemocenského.
Daňový režim: Tato náhrada není osvobozena od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. d) bodu 1 zákona o daních z příjmů.
Po skončení pracovní neschopnosti může zaměstnanec nadále pociťovat následky úrazu, které mu brání dosahovat stejných výdělků jako před úrazem. V takovém případě má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (tzv. rentu).
Daňový režim: Tato forma odškodnění zaměstnance není osvobozena od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. d) bodu 1 zákona o daních z příjmů.
Pozor: Pokud by byla renta vyplácena z jiného titulu (např. z komerčního úrazového pojištění), měla by rovněž podléhat dani. Jde o případ výluky podle bodu 1. shora jmenovaného ustanovení zákona.
Bolestné představuje jednorázovou náhradu za bolest způsobenou pracovním úrazem a jeho léčením.
Náhrada za ztížení společenského uplatnění pak kompenzuje trvalé následky, které limitují zapojení poškozeného do běžného života. Jde o náhradu negativních dopadů do života zaměstnance zasaženého následky pracovního úrazu v jeho dalším životě (po jeho smrti tento nárok zaniká).
Daňový režim: Obě tyto náhrady jsou osvobozeny od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů.
Jedná se o náklady, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, například nadstandardní zdravotnické pomůcky, léky nehrazené pojišťovnou, rehabilitace nad rámec hrazené péče apod.
Daňový režim: Tyto náhrady jsou osvobozeny od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů.
Věcná škoda zahrnuje poškození nebo zničení osobních věcí zaměstnance při pracovním úrazu (oblečení, hodinky, mobilní telefon apod.).
Daňový režim: Náhrada věcné škody je osvobozena od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů.
V případě úmrtí zaměstnance v důsledku pracovního úrazu mají pozůstalí nárok na jednorázové odškodnění.
Daňový režim: Toto odškodnění je osvobozeno od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů.
Přestože většina náhrad souvisejících s pracovními úrazy je od daně osvobozena, existují specifické situace, které vyžadují zvláštní pozornost:
Pokud je náhrada škody z pracovního úrazu přiznána soudním rozhodnutím a zahrnuje i úroky z prodlení, je třeba vědět, že samotná náhrada škody je osvobozena od daně, ale úroky z prodlení podléhají dani z příjmů (15% srážková daň).
Při mimosoudním vyrovnání je důležité, aby v dohodě bylo jasně specifikováno, za co přesně je náhrada poskytována. Pokud by šlo o jiný typ náhrady než ty, které jsou výslovně osvobozeny zákonem, mohla by podléhat zdanění.
1. Vyžádejte si podrobné rozúčtování náhrad
Při přijímání odškodnění za pracovní úraz vždy trvejte na podrobném rozúčtování jednotlivých náhrad. Každá složka odškodnění by měla být jasně identifikována a pojmenována, což vám usnadní orientaci při případném řešení daňových otázek.
2. Uchovávejte veškerou dokumentaci
Pro případnou kontrolu ze strany finančního úřadu je nezbytné uchovávat veškerou dokumentaci související s pracovním úrazem a jeho odškodněním minimálně po dobu 10 let. Jde zejména o:
3. Konzultujte složité případy s daňovým poradcem
V případě složitějších situací (např. kombinace různých typů náhrad, náhrady ze zahraničí, vysoké částky odškodnění) doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem, který vám může poskytnout cílenou radu pro vaši konkrétní situaci.
4. Nezapomeňte na daňové přiznání
I když jsou náhrady za pracovní úraz osvobozeny od daně, v některých případech může vzniknout povinnost podat daňové přiznání. Například pokud jste v daném roce měli i jiné zdanitelné příjmy nebo pokud část náhrady podléhá zdanění (např. zmíněné úroky z prodlení).
Musím uvádět osvobozené náhrady v daňovém přiznání?
Ne, příjmy osvobozené od daně se v daňovém přiznání neuvádějí. Přesto je vhodné uchovávat dokumentaci prokazující nárok na osvobození pro případnou kontrolu.
Platí stejná pravidla i pro nemoci z povolání?
Ano, náhrady za nemoci z povolání mají stejný daňový režim jako náhrady za pracovní úrazy.
Je rozdíl ve zdanění, pokud náhradu vyplácí zaměstnavatel nebo zákonná pojišťovna?
Ne, z hlediska zdanění není rozdíl v tom, zda náhradu vyplácí přímo zaměstnavatel nebo pojišťovna, u které má zaměstnavatel sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech.
Zdanění odškodnění pracovních úrazů je oblastí, která naštěstí pro poškozené zaměstnance poskytuje značnou míru daňového osvobození. Prakticky všechny standardní náhrady poskytované v souvislosti s pracovním úrazem jsou od daně z příjmů osvobozeny.
Přesto je důležité znát přesná pravidla a uchovat si veškerou relevantní dokumentaci. V případě nejasností doporučujeme konzultaci s odborníkem na daňovou problematiku, který vám může pomoci zorientovat se ve vaší konkrétní situaci.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích Instagram, Facebook či LinkedIn. Děkujeme.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Dočasná pracovní neschopnost je období, kdy zaměstnanec ze zdravotních důvodů nemůže vykonávat svou práci. Během této doby je povinen dodržovat stanovený léčebný režim a další pravidla. Porušení těchto povinností může mít vážné následky - od finančních postihů až po ukončení pracovního poměru.
Pracovní neschopnost představuje pro zaměstnance období, kdy ze zdravotních důvodů nemůže vykonávat svou práci. Ačkoliv jde primárně o zdravotní stav, mnozí zaměstnanci se během nemocenské setkávají s kontrolami ze strany zaměstnavatele.
Pracovní úrazy představují nejen zdravotní, ale i značnou právní a finanční zátěž pro všechny zúčastněné strany. Pokud pracovní úraz zanechá trvalé následky, vzniká poškozené osobě nárok na odpovídající odškodnění. V dnešním článku se zaměříme na téma odškodnění trvalých následků pracovního úrazu, jednotlivé druhy náhrad, způsob jejich výpočtu a praktické kroky vedoucí k získání spravedlivé kompenzace.
Jednou z nejtragičtějších událostí, s nimiž se můžete jako zaměstnanec na pracovišti setkat je bezesporu smrtelný pracovní úraz. Představte si pod ním krátkodobé působení vnějších vlivů při výkonu pracovních povinností zaměstnance, jehož následkem zaměstnanec zemře. Smrt zaměstnanec nemusí nutně nastat přímo na pracovišti zaměstnavatele, ale i později při poskytování zdravotní péče postiženému zaměstnanci.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
