Pracovní úraz uklouznutí
Pád v důsledku uklouznutí na pracovišti sice může vypadat jako banální nehoda, ve skutečnosti se však jedná o jednu z nejčastějších příčin vážných poškození zdraví s nárokem na vysoké odškodnění.
Výpověď v době pracovní neschopnosti
Mnoho zaměstnanců se mylně domnívá, že v okamžiku, kdy onemocní, se automaticky ocitají v jakémsi „ochranném pásmu“, které je před výpovědí chrání za všech okolností. Jenže realita pracovního práva je o něco složitější. V některých případech totiž zaměstnavatel výpověď doručit skutečně může – a to i v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným. Právě proto je důležité znát pravidla, která určují, kdy a za jakých podmínek může dojít k rozvázání pracovního poměru v průběhu pracovní neschopnosti.
V tomto článku se podíváme na to, jaké mantinely nastavuje zákoník práce v případě výpovědi v době pracovní neschopnosti. Kdy vás zaměstnavatel skutečně propustit nemůže – a kdy se naopak můžete dostat do rizikové zóny, byť třeba nevědomky porušíte zákonná pravidla?
Kdy Vás zaměstnavatel může propustit?
Zaměstnavatel Vás nemůže propustit be důvodu. V případech výpovědi i okomžitého zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel naplnit některý ze zákonem stanovených výpovědní důvodů. Nadto si musí dát zaměstnavatel pozor, zda nejste jako zaměstnanec v tzv. ochranné době.
Ochranná doba zaměstnance
Pokud jste uznáni dočasně práce neschopnými, nacházíte se v tzv. ochranné době, během které vám zaměstnavatel nesmí dát výpověď. Tento zákaz vyplývá přímo ze zákoníku práce a má chránit vaše postavení v době, kdy vám zdravotní stav brání vykonávat práci. Nemusíte se tedy bát, že kvůli nemoci přijdete automaticky o zaměstnání.
Jsou tu však i výjimky, které byste měli znát. Ochranná doba se na vás nevztahuje, pokud jste si pracovní neschopnost přivodili úmyslně, nebo pokud vznikla jako bezprostřední následek opilosti či zneužití návykových látek. V takových případech zákon výslovně říká, že zaměstnavatel vám výpověď dát může – a mnozí zaměstnanci o této výjimce vůbec nevědí.
Výjimky ze zákazu výpovědi v ochranné době
Zrušení zaměstnavatele
Zákon sice chrání zaměstnance v době pracovní neschopnosti, ale ani tato ochrana není absolutní. První výjimkou, na kterou si musíte dát pozor, je situace, kdy zaměstnavatel zcela končí svoji činnost – tedy zaniká jako celek nebo ruší konkrétní organizační část, ve které pracujete. V takovém případě vám může doručit výpověď i tehdy, když jste aktuálně uznáni dočasně práce neschopnými.
Tohle pravidlo se opírá o logiku – pokud zaměstnavatel zaniká nebo ruší celou pobočku, už nemá možnost vám přidělovat práci ani po skončení vaší neschopnosti, a zákon v takové situaci dává přednost jeho organizační svobodě. Je však nezbytné, aby šlo o skutečné ukončení činnosti, a zároveň jste jako zaměstnanec pracoval právě v té části závodu, která se ruší. Nesmí se jednat o formální krok ze strany zaměstnavatele, jehož cílem je obejít zákonná pravidla pro výpověď.
Přemístění zaměstnavatele
Další výjimkou, kdy vám může zaměstnavatel dát výpověď i v době vaší pracovní neschopnosti, je situace, kdy se zaměstnavatel nebo jeho část přemísťuje mimo místo výkonu práce, které máte sjednáno v pracovní smlouvě. V takovém případě se ochranná doba, která vás jinak chrání, neuplatní.
Důležité je, aby šlo o reálné přemístění provozu, ne jen o změnu v obchodním rejstříku nebo přelepení cedulí na dveřích. Soud v případném sporu zkoumá faktický stav – tedy to, zda se skutečně přesunulo pracoviště, kde dochází k reálnému výkonu činnosti.
Důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru
Ani pracovní neschopnost vás neochrání, pokud se dopustíte tak závažného porušení pracovních povinností, že by s vámi zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr. Tato výjimka je také uvedená v zákoníku práce – a zaměstnavatel ji může uplatnit i v době vaší dočasné pracovní neschopnosti.
Jde o situace, kdy by vaše jednání vůči zaměstnavateli bylo natolik závažné, že není možné, aby pracovní poměr pokračoval ani po dobu výpovědní lhůty. Typicky se jedná o případy:
- úmyslného trestného činu, za který jste byli pravomocně odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody (např. zpronevěra, podvod, násilné jednání),
- nebo zvlášť hrubého porušení pracovních povinností, např. když pracujete jinde během neschopenky, zatajíte zásadní skutečnosti nebo úmyslně porušíte léčebný režim.
V takových případech může zaměstnavatel využít jak okamžité zrušení pracovního poměru, tak i výpověď, a to i v době vaší neschopnosti – ochranná doba v těchto případech neplatí.
Porušení povinností zaměstnance a prolomení výjimky
Další výjimka, kdy vám zaměstnavatel může dát výpověď i v době vaší pracovní neschopnosti, se týká porušování pracovních povinností. Pokud se dopustíte závažného nebo opakovaného porušování pravidel, která vyplývají z vaší pracovní smlouvy či právních předpisů, ochranná doba vás neochrání.
Podívejme se na tři konkrétní situace, se kterými se můžete jako zaměstnanec setkat:
Závažné porušení povinností zaměstnance
Zaměstnavatel vám může dát výpověď, pokud se dopustíte jednání, které samo o sobě dosahuje takové intenzity, že pokračování pracovního poměru není možné ani během výpovědní doby. Typicky jde o porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, pracovní smlouvy nebo vnitřních předpisů zaměstnavatele.
- příchod do práce pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
- vědomé porušení povinnosti mlčenlivosti (např. únik interních dat),
- neomluvená absence delší než jeden den,
- odmítnutí splnit jasný a oprávněný pokyn nadřízeného
Soustavné méně závažné porušování povinností
Ne každé porušení povinnosti je natolik vážné, aby samo o sobě odůvodnilo výpověď. Pokud se ale menší přestupky opakují, může i soustavné porušování pravidel vést k ukončení pracovního poměru – a to i během vaší pracovní neschopnosti.
Aby byla výpověď platná, musí být splněny tři podmínky:
- Nejméně tři různé porušení povinnosti v přiměřeném časovém sledu.
- Všechna porušení se musí odehrát v posledních 6 měsících.
- Zaměstnavatel vám musel alespoň jednou písemně sdělit, že pokud v takovém chování budete pokračovat, může dojít k výpovědi (tzv. vytýkací dopis).
Příklady méně závažných pochybení:
- opakované pozdní příchody do práce,
- časté nedodání výstupů ve stanovené lhůtě,
- používání telefonu k soukromým účelům během pracovní doby navzdory zákazu,
- nevhodná komunikace se zákazníky, i když bez výraznějších následků
Hrubé porušení povinností
Zákon chrání zaměstnance v době pracovní neschopnosti, ale zároveň od nich očekává, že budou dodržovat pravidla, která jsou s režimem DPN spojena. Pokud tato pravidla zvlášť hrubým způsobem porušíte, může to být také důvodem pro výpověď– a to i v době, kdy jste nemocní a pobíráte náhradu mzdy.
Zvlášť hrubé porušení jiné povinnosti v režimu dočasné pracovní neschopnosti zahrnuje i chování, které nesouvisí přímo s výkonem práce, ale souvisí s plněním povinností v době DPN – zejména s dodržováním léčebného režimu, místa pobytu a vycházek.
Právo zaměstnance
Být v pracovní neschopnosti neznamená automaticky nedotknutelnost. Zákoník práce sice zaměstnanci v nemoci poskytuje ochranu, ale zároveň stanoví jasné výjimky, kdy vám zaměstnavatel může dát výpověď i v této době. Ať už jde o organizační důvody nebo porušení vašich povinností, vždy záleží na konkrétních okolnostech.
Kontaktujte Právo zaměstnance
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení problémů pracovního práva.
Váš případ posoudíme zdarma
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Další zajímavé příspěvky z této sekce
Pojišťovna krátí odškodnění za pracovní úraz? Jak se bránit a co dělat
Pojišťovna vám kvůli údajnému porušení BOZP krátí odškodnění za pracovní úraz? V článku se dozvíte, kdy je takový postup oprávněný, jaké argumenty pojišťovny nejčastěji používají a jak se proti neoprávněnému krácení účinně bránit.
Krácení odškodnění za pracovní úraz: Kdy je zaměstnavatel oprávněn snížit náhradu
Po pracovním úrazu se mnoho zaměstnanců setkává s nepříjemným překvapením. Zaměstnavatel nebo pojišťovna jim sdělí, že odškodnění bude kráceno, protože prý porušili předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Je důležité vědět, že ne každé krácení je oprávněné. Tento článek vysvětluje právní rámec – kdy skutečně může dojít ke snížení odškodnění a za jakých přesných podmínek
Odškodnění pracovního úrazu
Pracovní úraz dokáže výrazně zasáhnout do života zaměstnance. V našem článku najdete jasný přehled toho, na jaké nároky máte při úrazu v zaměstnání právo, jak správně postupovat a jak si zajistit plné odškodnění, které vám podle zákona přísluší.
