Výpověď v době pracovní neschopnosti

Mnoho zaměstnanců se mylně domnívá, že v okamžiku, kdy onemocní, se automaticky ocitají v jakémsi „ochranném pásmu“, které je před výpovědí chrání za všech okolností. Jenže realita pracovního práva je o něco složitější. V některých případech totiž zaměstnavatel výpověď doručit skutečně může – a to i v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným. Právě proto je důležité znát pravidla, která určují, kdy a za jakých podmínek může dojít k rozvázání pracovního poměru v průběhu pracovní neschopnosti.

V tomto článku se podíváme na to, jaké mantinely nastavuje zákoník práce v případě výpovědi v době pracovní neschopnosti. Kdy vás zaměstnavatel skutečně propustit nemůže – a kdy se naopak můžete dostat do rizikové zóny, byť třeba nevědomky porušíte zákonná pravidla?

Kdy Vás zaměstnavatel může propustit?

Zaměstnavatel Vás nemůže propustit be důvodu. V případech výpovědi i okomžitého zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel naplnit některý ze zákonem stanovených výpovědní důvodů. Nadto si musí dát zaměstnavatel pozor, zda nejste jako zaměstnanec v tzv. ochranné době.

Ochranná doba zaměstnance

Pokud jste uznáni dočasně práce neschopnými, nacházíte se v tzv. ochranné době, během které vám zaměstnavatel nesmí dát výpověď. Tento zákaz vyplývá přímo ze zákoníku práce a má chránit vaše postavení v době, kdy vám zdravotní stav brání vykonávat práci. Nemusíte se tedy bát, že kvůli nemoci přijdete automaticky o zaměstnání.

Jsou tu však i výjimky, které byste měli znát. Ochranná doba se na vás nevztahuje, pokud jste si pracovní neschopnost přivodili úmyslně, nebo pokud vznikla jako bezprostřední následek opilosti či zneužití návykových látek. V takových případech zákon výslovně říká, že zaměstnavatel vám výpověď dát může – a mnozí zaměstnanci o této výjimce vůbec nevědí.

Výjimky ze zákazu výpovědi v ochranné době

Zrušení zaměstnavatele

Zákon sice chrání zaměstnance v době pracovní neschopnosti, ale ani tato ochrana není absolutní. První výjimkou, na kterou si musíte dát pozor, je situace, kdy zaměstnavatel zcela končí svoji činnost – tedy zaniká jako celek nebo ruší konkrétní organizační část, ve které pracujete. V takovém případě vám může doručit výpověď i tehdy, když jste aktuálně uznáni dočasně práce neschopnými.

Tohle pravidlo se opírá o logiku – pokud zaměstnavatel zaniká nebo ruší celou pobočku, už nemá možnost vám přidělovat práci ani po skončení vaší neschopnosti, a zákon v takové situaci dává přednost jeho organizační svobodě. Je však nezbytné, aby šlo o skutečné ukončení činnosti, a zároveň jste jako zaměstnanec pracoval právě v té části závodu, která se ruší. Nesmí se jednat o formální krok ze strany zaměstnavatele, jehož cílem je obejít zákonná pravidla pro výpověď.

Přemístění zaměstnavatele

Další výjimkou, kdy vám může zaměstnavatel dát výpověď i v době vaší pracovní neschopnosti, je situace, kdy se zaměstnavatel nebo jeho část přemísťuje mimo místo výkonu práce, které máte sjednáno v pracovní smlouvě. V takovém případě se ochranná doba, která vás jinak chrání, neuplatní.

Důležité je, aby šlo o reálné přemístění provozu, ne jen o změnu v obchodním rejstříku nebo přelepení cedulí na dveřích. Soud v případném sporu zkoumá faktický stav – tedy to, zda se skutečně přesunulo pracoviště, kde dochází k reálnému výkonu činnosti.

Důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru

Ani pracovní neschopnost vás neochrání, pokud se dopustíte tak závažného porušení pracovních povinností, že by s vámi zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr. Tato výjimka je také uvedená v zákoníku práce – a zaměstnavatel ji může uplatnit i v době vaší dočasné pracovní neschopnosti.

Jde o situace, kdy by vaše jednání vůči zaměstnavateli bylo natolik závažné, že není možné, aby pracovní poměr pokračoval ani po dobu výpovědní lhůty. Typicky se jedná o případy:

  • úmyslného trestného činu, za který jste byli pravomocně odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody (např. zpronevěra, podvod, násilné jednání),
  • nebo zvlášť hrubého porušení pracovních povinností, např. když pracujete jinde během neschopenky, zatajíte zásadní skutečnosti nebo úmyslně porušíte léčebný režim.

V takových případech může zaměstnavatel využít jak okamžité zrušení pracovního poměru, tak i výpověď, a to i v době vaší neschopnosti – ochranná doba v těchto případech neplatí.

Porušení povinností zaměstnance a prolomení výjimky

Další výjimka, kdy vám zaměstnavatel může dát výpověď i v době vaší pracovní neschopnosti, se týká porušování pracovních povinností. Pokud se dopustíte závažného nebo opakovaného porušování pravidel, která vyplývají z vaší pracovní smlouvy či právních předpisů, ochranná doba vás neochrání.

Podívejme se na tři konkrétní situace, se kterými se můžete jako zaměstnanec setkat:

Závažné porušení povinností zaměstnance

Zaměstnavatel vám může dát výpověď, pokud se dopustíte jednání, které samo o sobě dosahuje takové intenzity, že pokračování pracovního poměru není možné ani během výpovědní doby. Typicky jde o porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, pracovní smlouvy nebo vnitřních předpisů zaměstnavatele.

  • příchod do práce pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
  • vědomé porušení povinnosti mlčenlivosti (např. únik interních dat),
  • neomluvená absence delší než jeden den,
  • odmítnutí splnit jasný a oprávněný pokyn nadřízeného

Soustavné méně závažné porušování povinností

Ne každé porušení povinnosti je natolik vážné, aby samo o sobě odůvodnilo výpověď. Pokud se ale menší přestupky opakují, může i soustavné porušování pravidel vést k ukončení pracovního poměru – a to i během vaší pracovní neschopnosti.

Aby byla výpověď platná, musí být splněny tři podmínky:

  1. Nejméně tři různé porušení povinnosti v přiměřeném časovém sledu.
  2. Všechna porušení se musí odehrát v posledních 6 měsících.
  3. Zaměstnavatel vám musel alespoň jednou písemně sdělit, že pokud v takovém chování budete pokračovat, může dojít k výpovědi (tzv. vytýkací dopis).

Příklady méně závažných pochybení:

  • opakované pozdní příchody do práce,
  • časté nedodání výstupů ve stanovené lhůtě,
  • používání telefonu k soukromým účelům během pracovní doby navzdory zákazu,
  • nevhodná komunikace se zákazníky, i když bez výraznějších následků

Hrubé porušení povinností

Zákon chrání zaměstnance v době pracovní neschopnosti, ale zároveň od nich očekává, že budou dodržovat pravidla, která jsou s režimem DPN spojena. Pokud tato pravidla zvlášť hrubým způsobem porušíte, může to být také důvodem pro výpověď– a to i v době, kdy jste nemocní a pobíráte náhradu mzdy.

Zvlášť hrubé porušení jiné povinnosti v režimu dočasné pracovní neschopnosti zahrnuje i chování, které nesouvisí přímo s výkonem práce, ale souvisí s plněním povinností v době DPN – zejména s dodržováním léčebného režimu, místa pobytu a vycházek.

Právo zaměstnance

Být v pracovní neschopnosti neznamená automaticky nedotknutelnost. Zákoník práce sice zaměstnanci v nemoci poskytuje ochranu, ale zároveň stanoví jasné výjimky, kdy vám zaměstnavatel může dát výpověď i v této době. Ať už jde o organizační důvody nebo porušení vašich povinností, vždy záleží na konkrétních okolnostech.

Kontaktujte Právo zaměstnance

📞 Telefonicky: +420 773 014 007

📧 : info@pravozamestnance.cz

🏢 Prostřednictvím formuláře

Sociální sítě: InstagramFacebook či LinkedIn

 

Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení problémů pracovního práva.

Výpověď v době pracovní neschopnosti

Váš případ posoudíme zdarma

Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.

Začněte zadáním e-mailu

Další zajímavé příspěvky z této sekce

Odškodnění pracovního úrazu s trvalými následky

Odškodnění pracovního úrazu s trvalými následky

Pracovní úrazy představují nejen zdravotní, ale i značnou právní a finanční zátěž pro všechny zúčastněné strany. Pokud pracovní úraz zanechá trvalé následky, vzniká poškozené osobě nárok na odpovídající odškodnění. V dnešním článku se zaměříme na téma odškodnění trvalých následků pracovního úrazu, jednotlivé druhy náhrad, způsob jejich výpočtu a praktické kroky vedoucí k získání spravedlivé kompenzace.

Reference

Ota K.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Marie R.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Radim K.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Kateřina D.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Martin F.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.

    Právo zaměstnance

    O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
    ,

    Nenechte si uniknout nic důležitého

    Přihlaste se k odběru novinek