Pracovní úraz v Nizozemsku - agenturní práce

Pracovní úraz je zranění zaměstnance, ke kterému dojde náhle, krátce a v důsledku nějakého vnějšího vlivu (např. pád, náraz, pořezání) při práci nebo v přímé souvislosti s ní. Musí jít o událost, kterou si zaměstnanec úmyslně nezpůsobil a která vznikla při plnění pracovních úkolů. 

Pokud se člověk zraní mimo práci nebo při činnostech, které s prací přímo nesouvisí (např. večerní pobyt na ubytovně po školení), nejde o pracovní úraz a nelze po zaměstnavateli žádat odškodnění podle pracovního práva.

Agenturní zaměstnávání znamená, že člověk pracuje u (např. stavební) firmy, ale formálně je zaměstnancem agentury práce, která jej k této firmě „přiděluje“. Agentury mohou tuto činnost vykonávat jen tehdy, pokud jsou registrované a splňují zákonné podmínky, jde o přísně kontrolované odvětví. Musí dodržovat veškeré pracovněprávní předpisy a také pravidla pro zaměstnávání cizinců – pokud přidělí pracovníka bez potřebných povolení, hrozí jim sankce za nelegální zaměstnávání.

Případ: Pád z žebříku při sběru jablek v Nizozemí 

Jana (24 let), studentka z Pardubic, hledala brigádu na letní prázdniny. Přes personální agenturu našla nabídku na sběr jablek v Nizozemsku - slušná mzda, ubytování zdarma, prý "lehká práce na čerstvém vzduchu". V červenci 2023 odjela spolu s dalšími deseti Čechy do oblasti Betuwe, známé svými ovocnými sady.

Realita byla jiná. Jana pracovala 10-12 hodin denně, často na nestabilních žebřících ve výškách 4-5 metrů. Dostala pouze krátké instruktáže v angličtině, kterou ovládala jen základně. Třináctého dne práce se pod ní při sbírání jablek zlomil starý dřevěný žebřík a Jana spadla z výšky 4,5 metru přímo na zpevněnou cestu mezi stromy.

Utrpěla zlomeninu klíční kosti, tří žeber, vážné zhmoždění páteře a otřes mozku. Byla hospitalizována v nizozemské nemocnici v po dobu tří týdnů.

Agentura po pracovním úrazu nereagovala: 

Jana nás kontaktovala z nemocnice prostřednictvím své matky. Byla zoufalá - česká agentura přestala zvedat telefon, nizozemský zaměstnavatel tvrdil, že za ni nenese odpovědnost (protože byla "jen agenturní zaměstnankyní"), a Jana nevěděla, jak zaplatí nemocniční péči a jak se dostane domů.

V čem spočívá složitost případu? 

Tento případ ukázal všechny pasti agenturního zaměstnávání v zahraničí:

• Jana měla smlouvu s českou agenturou
• Fyzicky pracovala pro nizozemského pěstitele ovoce
• Agentura měla mezismlouvu s nizozemským zprostředkovatelem
• Zprostředkovatel měl smlouvu s vlastníkem sadu

Kdo nesl odpovědnost? Všichni se na sebe navzájem odkazovali.

Postup advokátní kanceláře po převzetí případu pracovního úrazu 

Okamžitá pomoc po úrazu a Zajištění dokumentace 

Hned po převzetí případu jsme Janě zajistili okamžitou pomoc. Spojili jsme se s nizozemským Červeným křížem, který poskytl tlumočníka, a prostřednictvím naší partnerské kanceláře jsme zajistili právní zastoupení přímo v Nizozemsku. Současně jsme ověřili, že má platný evropský průkaz zdravotního pojištění EHIC, takže náklady na léčbu budou hrazeny. Pomohli jsme její matce s organizací cesty za sou dcerou do nemocnice. Už v první den jsme také nechali vyhotovit oficiální záznam o úrazu u nizozemské policie. Kontaktovali jsme inspekci práce, která provedla kontrolu přímo v sadu, a zajistili jsme fotografie zlámaného žebříku i místa pádu. Zároveň jsme shromáždili výpovědi dalších českých pracovníků, kteří potvrdili, že pracovní podmínky byly dlouhodobě nebezpečné.

Co odhalila kontrola bezpečnosti práce v ovocném sadu? 

Šetření nizozemské inspekce práce ukázalo, že pracovní podmínky v sadu byly zásadně nevyhovující a bezpečnostní předpisy byly porušovány dlouhodobě. Používané dřevěné žebříky byly 15 až 20 let staré, mnohé s prasklými příčkami a zjevnými známkami opotřebení. Zaměstnanci přitom neprošli žádným řádným školením bezpečnosti práce v jazyce, kterému by rozuměli, a nikdo z nich nedostal ani základní ochranné pomůcky, jako jsou přilby nebo protiskluzové rukavice.

Majitel sadu navíc nevedl žádnou evidenci o zaškolení pracovníků. V době kontroly zde pracovalo 45 agenturních zaměstnanců z pěti různých zemí – bez jakéhokoli platného proškolení. Kontrola zároveň odhalila, že vlastník sadu neměl uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu, což je v takto rizikovém provozu zásadní pochybení.

Právní analýza odpovědnosti

Při detailní analýze všech smluvních vztahů a odpovědností jednotlivých subjektů jsme dospěli k závěru, že za Janin úraz nenesl odpovědnost pouze jeden zaměstnavatel, ale hned několik navzájem propojených subjektů.

Česká agentura, která Janu do zahraničí vyslala, měla ze zákona povinnost prověřit, zda jsou pracovní podmínky v nizozemském sadu bezpečné a odpovídají právním předpisům. Stejně tak měla zajistit, aby Jana obdržela školení bezpečnosti práce v českém jazyce a byla srozumitelně informována o všech rizicích spojených s prací ve výškách. Agentura také měla povinnost ověřit, zda má nizozemský zaměstnavatel řádně sjednané pojištění odpovědnosti – což se ukázalo jako zásadní problém, protože pojištění chybělo.

Nizozemský vlastník sadu vystupoval jako faktický zaměstnavatel, tedy osoba, která bezprostředně organizovala práci a měla denní kontrolu nad pracovním prostředím. Jeho povinností bylo zajistit bezpečné podmínky pro všechny zaměstnance bez ohledu na to, z jaké země byli vysláni. Tuto povinnost však zásadně porušil – používal nevyhovující, technicky nebezpečné žebříky a ignoroval nizozemské bezpečnostní předpisy týkající se práce ve výškách. Nedostatečné vybavení a absence ochranných pomůcek představovaly jednoznačné selhání.

Nizozemský zprostředkovatel, který fungoval jako prostředník mezi českou agenturou a vlastníkem sadu, měl odpovídat za kontrolu pracovních podmínek a za to, že informace o charakteru práce a o skutečných rizicích budou předány oběma stranám. Namísto toho zatajil zásadní informace o reálných podmínkách v sadu a tím zásadně přispěl k tomu, že Jana vykonávala práci, na kterou nebyla dostatečně připravena a která pro ni představovala zvýšené riziko.

Strategické rozhodnutí o jurisdikci

Vzhledem k tomu, že na případu se podílely subjekty ze dvou států – česká agentura, nizozemský vlastník sadu a nizozemský zprostředkovatel – stáli jsme před zásadním rozhodnutím, jakým způsobem celý spor vést. Přeshraniční pracovní vztahy bývají složité a otázka příslušnosti soudů často vyžaduje hlubší právní posouzení. Po vyhodnocení rizik a délky řízení jsme dospěli k závěru, že nejefektivnější bude využít kombinovanou mimosoudní strategii namísto vleklých soudních sporů, které by se mohly roky táhnout jak v Nizozemsku, tak v České republice.

Na českou agenturu jsme soustředili hlavní jednání, protože ta byla primárním kontaktem Jany a nesla klíčovou odpovědnost za pracovní podmínky. Současně jsme v Nizozemsku podali trestní oznámení na vlastníka sadu, což vytvořilo silný tlak na nizozemské strany a výrazně zrychlilo jednání o náhradě škody. Pro případ, že by vyjednávání selhalo, byl připraven záložní postup, ale primárním cílem bylo získat co nejrychleji co nejvyšší odškodnění – nikoliv zahájit komplikovaný přeshraniční spor.

Tlak na českou agenturu

U české agentury jsme využili soubor nástrojů, které byly zaměřené na tři různé oblasti – veřejnou, úřední a právní.
Veřejná rovina zafungovala velmi silně: po natočení reportáže veřejnoprávní televizí se případ z medializoval a agentura byla vystavena výrazné negativní publicitě. Současně jsme podali podnět k prověření jejích zahraničních misí, což vedlo ke kontrole agentury. Inspekce odhalila, že porušování povinností nebylo ojedinělé, ale systémové.

Právní jednání probíhalo paralelně – připravili jsme podrobný nárok na odškodnění, upozornili na možnou další medializaci a zahájili jsme intenzivní vyjednávání. Celkový tlak způsobil, že agentura začala jednat rychle a konstruktivně.

Paralelní jednání v Nizozemsku

Současně s jednáním v ČR pracoval náš nizozemský partnerský právník na místní rovině případu. Zaměřil se na jednání s pojišťovnou nizozemského zprostředkovatele a zároveň kontaktoval fond, který pomáhá obětem pracovních úrazů v situaci, kdy zaměstnavatel není řádně pojištěn. Tím posílil Janu i v rámci nizozemského systému, kde obdobné situace nejsou neobvyklé.

Na vlastníka sadu byl vytvořen tlak prostřednictvím podaného trestního oznámení a hrozby vysokých postihů. Kombinace těchto kroků způsobila, že nizozemské subjekty začaly jednat mnohem vstřícněji.

Znalecké posudky

Abychom mohli vyjednávat solidní výši odškodnění, nechali jsme vypracovat tři nezávislé posudky. Ortoped vyhodnotil trvalé následky úrazu, zejména omezenou hybnost a chronické bolesti. Psycholog potvrdil rozvinutou posttraumatickou stresovou poruchu a dlouhodobé dopady na Janin každodenní život. Ekonomický posudek pak popsal reálnou ztrátu na výdělku včetně přerušení studia a nemožnosti vykonávat fyzicky náročné brigády.

Tyto posudky se staly klíčovými argumenty při jednání – vytvořily pevný odborný základ, který bylo obtížné zpochybňovat.

Vyjednávání a dohoda

Po šesti měsících koordinovaných kroků v obou zemích se podařilo dosáhnout mimořádně výhodné dohody.
Česká agentura souhlasila s odškodněním ve výši 1,8 milionu Kč, doživotní měsíční rentou 4 000 Kč, úhradou psychoterapie a s náhradou nákladů spojených s prodloužením studia. Nizozemský zprostředkovatel přispěl částkou 600 000 Kč a uhradil veškeré náklady na ošetření a hospitalizaci, které nebyly plně kryty evropským zdravotním pojištěním.

Výsledkem bylo celkové plnění 2,4 milionu Kč plus doživotní renta, což převyšuje běžně dosahované částky v obdobných přeshraničních případech.

Systémové změny po nastalém pracovním úrazu 

Celý případ měl i širší dopad. Česká agentura musela zásadně přepracovat své interní procesy a způsob, jakým vysílá pracovníky do zahraničí. Byla jí uložena citelná pokuta a následná kontrola ukázala řadu nedostatků, které musely být odstraněny.
V Nizozemsku byl vlastník sadu přísně sankcionován – nejen finanční pokutou, ale i dočasným zákazem zaměstnávat zahraniční pracovníky.

Případ se nakonec stal referenčním příkladem pro úřady v obou zemích a přispěl k lepší ochraně českých pracovníků zaměstnávaných prostřednictvím agentur.

Jak to dopadlo s Janou po pracovním úrazu?

Po roce od úrazu se Jana zotavila natolik, že mohla pokračovat ve studiu. Přesto si ponechala omezení pohyblivosti pravého ramene a občasné bolesti páteře. Psychoterapie jí pomohla zpracovat trauma a zvládnout následky pádu. Díky odškodnění se mohla plně soustředit na studium bez nutnosti pracovat na brigádách, mohla financovat kvalitní rehabilitaci a psychoterapii a zároveň získala finanční rezervu pro případ, že by jí zdravotní problémy komplikovaly profesní život. Dnes Jana dokončuje magisterské studium ekonomie a pracuje na částečný úvazek v kanceláři – práci, která nezatěžuje její zdravotní stav.

Co dělat, když vás agentura vysílá do zahraničí

Janin případ ukazuje, že při práci přes agenturu v zahraničí je důležité být připravený a vědět, na co si dát pozor. Doporučujeme postupovat takto:

Před odjezdem:

1. Požadujte písemné informace o pracovních podmínkách, rizicích práce, bezpečnostních opatřeních
2. Ověřte si agenturu - má povolení od Úřadu práce? Jaké má reference?
3. Zjistěte, kdo je váš zaměstnavatel - agentura, nebo zahraniční firma?
4. Ověřte pojištění - má agentura i zahraniční zaměstnavatel pojištění odpovědnosti?
5. Vezměte si evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC)

Během práce:

1. Dokumentujte vše - fotografie pracoviště, SMS komunikace, výplatní pásky
2. Pokud vidíte nebezpečí, odmítněte práci - máte na to právo
3. Uchovejte kontakty na kolegy, kteří mohou být svědky

Po úrazu:

1. Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a nechte úraz zdokumentovat
2. Kontaktujte právníka specializovaného na pracovní úrazy v zahraničí
3. Neodepisujte se s agenturou SMS nebo e-mailem bez konzultace s právníkem
4. Nepodepisujte žádná prohlášení ani dohody, dokud vám je nepřečte právník
5. Kontaktujte inspekci práce v dané zemi

Právo zaměstnance:

Případ Jany ukazuje, že práce přes agenturu v zahraničí může být riziková, pokud nejste dobře připraveni. Každý zaměstnanec má právo na bezpečné podmínky, školení a ochranné pomůcky. Pokud dojde k úrazu, je zásadní jednat rychle – zajistit lékařskou péči, důkazy a svědky a kontaktovat právníka.

Vaše zdraví a bezpečnost jsou na prvním místě. Správná prevence, dokumentace a rychlá reakce často rozhodují o spravedlivém odškodnění a ochraně proti komplikacím.

Kontaktujte Právo zaměstnance

📞 Telefonicky: +420 773 014 007
📧 E-mail: info@pravozamestnance.cz
🏢 Prostřednictvím formuláře

Prostřednictví sociálních sítí: Instagram, Facebook či LinkedIn

Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení vašich pracovněprávních problémů.