Pracovní úraz je zranění zaměstnance, ke kterému dojde náhle, krátce a v důsledku nějakého vnějšího vlivu (např. pád, náraz, pořezání) při práci nebo v přímé souvislosti s ní. Musí jít o událost, kterou si zaměstnanec úmyslně nezpůsobil a která vznikla při plnění pracovních úkolů. ři agenturním zaměstnávání pracujete u jiné firmy, váš zaměstnavatel je ale agentura práce, která vás k ní dočasně přidělila. Agentura potřebuje povolení a za přidělení pracovníků bez potřebných oprávnění jí hrozí sankce. Případ studentky Jany ukazuje, co se stane, když se agenturní brigáda v Nizozemsku zvrtne v pád ze žebříku – a jak z „nikdo za nic nemůže“ vzniklo odškodnění 2,4 milionu korun.
Stručná odpověď: Při agenturním zaměstnávání je vaším zaměstnavatelem agentura práce. Škodu, kterou utrpíte při práci u uživatele, vám nahradí agentura a ta se pak může hojit na uživateli. Výmluva „byla jste jen agenturní zaměstnankyně“ proto neobstojí – ani v zahraničí. Odpovědnost za pracovní úraz je objektivní, takže zavinění agentury nemusíte prokazovat.
Bezpečnost práce na místě zajišťuje uživatel, tedy firma, pro kterou fyzicky pracujete. Pokud k úrazu přispěla zahraniční firma, můžete po ní požadovat náhradu podle tamního práva, zpravidla přes místního advokáta. Nezbytné ošetření v nemocnici v EU zpravidla uhradí vaše česká zdravotní pojišťovna na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění. Vymáhání nároků za vás převezmeme v rámci služby odškodnění pracovního úrazu, v zahraničí ve spolupráci s místním advokátem.
Obecná pravidla shrnujeme v článku Pracovní úraz zaměstnance. U agenturní práce máme více rovin vztahů. Agentura vás zaměstnává a platí, uživatel (kde pracujete) vám přiděluje práci a dohlíží na ni a vy pracujete u uživatele, ale pracovní smlouvu máte s agenturou. Jak tento model funguje, popisujeme v článku Co je agenturní zaměstnávání.
Jana (24 let), studentka z Pardubic, hledala brigádu na letní prázdniny. Přes personální agenturu našla nabídku na sběr jablek v Nizozemsku - slušná mzda, ubytování zdarma, prý "lehká práce na čerstvém vzduchu". V červenci 2023 odjela spolu s dalšími deseti Čechy do oblasti Betuwe, známé svými ovocnými sady.
Realita byla jiná. Jana pracovala 10-12 hodin denně, často na nestabilních žebřících ve výškách 4-5 metrů. Dostala pouze krátké instruktáže v angličtině, kterou ovládala jen základně. Třináctého dne práce se pod ní při sbírání jablek zlomil starý dřevěný žebřík a Jana spadla z výšky 4,5 metru přímo na zpevněnou cestu mezi stromy.
Utrpěla zlomeninu klíční kosti, tří žeber, vážné zhmoždění páteře a otřes mozku. Byla hospitalizována v nizozemské nemocnici v po dobu tří týdnů.
Česká agentura přestala zvedat telefon a nizozemský pěstitel tvrdil, že za ni neodpovídá, protože je „jen agenturní zaměstnankyně“. Jana nevěděla, kdo zaplatí nemocnici a jak se dostane domů.
Jana měla smlouvu s českou agenturou, fyzicky ale pracovala pro nizozemského pěstitele. Agentura měla smlouvu s nizozemským zprostředkovatelem a ten s majitelem sadu. Každý odkazoval na ostatní.
Tento případ ukázal všechny pasti agenturního zaměstnávání v zahraničí:
Kdo nesl odpovědnost? Všichni se na sebe navzájem odkazovali.
Rozbor smluv ukázal, že za úraz neodpovídal jediný subjekt, ale několik navzájem propojených firem.
| Subjekt | Role | Co zanedbal |
|---|---|---|
| česká agentura práce | zaměstnavatel Jany; odpovídá jí za pracovní úraz | neprověřila podmínky v sadu, neseznámila Janu s riziky práce ve výškách v češtině, neověřila pojištění uživatele |
| nizozemský majitel sadu | uživatel, který práci fakticky organizoval a denně kontroloval | používal nevyhovující žebříky, neposkytl ochranné pomůcky, nedodržel nizozemské předpisy o práci ve výškách |
| nizozemský zprostředkovatel | spojka mezi agenturou a sadem | zatajil skutečné podmínky práce a rizika |
Podle zákoníku práce škodu, kterou utrpí dočasně přidělený zaměstnanec, nahradí agentura práce a vůči uživateli má právo na regres. Bezpečnost a ochranu zdraví při práci přitom zajišťuje uživatel. Proto jsme hlavní nárok směřovali na agenturu a nizozemské subjekty jsme řešili souběžně podle tamního práva.
Hned po převzetí případu jsme Janě zajistili okamžitou pomoc. Spojili jsme se s nizozemským Červeným křížem, který poskytl tlumočníka, a prostřednictvím naší partnerské kanceláře jsme zajistili právní zastoupení přímo v Nizozemsku. Současně jsme ověřili, že má platný evropský průkaz zdravotního pojištění EHIC, takže náklady na léčbu budou hrazeny. Pomohli jsme její matce s organizací cesty za sou dcerou do nemocnice. Už v první den jsme také nechali vyhotovit oficiální záznam o úrazu u nizozemské policie. Kontaktovali jsme inspekci práce, která provedla kontrolu přímo v sadu, a zajistili jsme fotografie zlámaného žebříku i místa pádu. Zároveň jsme shromáždili výpovědi dalších českých pracovníků, kteří potvrdili, že pracovní podmínky byly dlouhodobě nebezpečné.
Šetření nizozemské inspekce práce ukázalo, že pracovní podmínky v sadu byly zásadně nevyhovující a bezpečnostní předpisy byly porušovány dlouhodobě. Používané dřevěné žebříky byly 15 až 20 let staré, mnohé s prasklými příčkami a zjevnými známkami opotřebení. Zaměstnanci přitom neprošli žádným řádným školením bezpečnosti práce v jazyce, kterému by rozuměli, a nikdo z nich nedostal ani základní ochranné pomůcky, jako jsou přilby nebo protiskluzové rukavice.
Majitel sadu navíc nevedl žádnou evidenci o zaškolení pracovníků. V době kontroly zde pracovalo 45 agenturních zaměstnanců z pěti různých zemí – bez jakéhokoli platného proškolení. Kontrola zároveň odhalila, že vlastník sadu neměl uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu, což je v takto rizikovém provozu zásadní pochybení.
Při detailní analýze všech smluvních vztahů a odpovědností jednotlivých subjektů jsme dospěli k závěru, že za Janin úraz nenesl odpovědnost pouze jeden zaměstnavatel, ale hned několik navzájem propojených subjektů.
Česká agentura, která Janu do zahraničí vyslala, měla ze zákona povinnost prověřit, zda jsou pracovní podmínky v nizozemském sadu bezpečné a odpovídají právním předpisům. Stejně tak měla zajistit, aby Jana obdržela školení bezpečnosti práce v českém jazyce a byla srozumitelně informována o všech rizicích spojených s prací ve výškách. Agentura také měla povinnost ověřit, zda má nizozemský zaměstnavatel řádně sjednané pojištění odpovědnosti – což se ukázalo jako zásadní problém, protože pojištění chybělo.
Nizozemský vlastník sadu vystupoval jako faktický zaměstnavatel, tedy osoba, která bezprostředně organizovala práci a měla denní kontrolu nad pracovním prostředím. Jeho povinností bylo zajistit bezpečné podmínky pro všechny zaměstnance bez ohledu na to, z jaké země byli vysláni. Tuto povinnost však zásadně porušil – používal nevyhovující, technicky nebezpečné žebříky a ignoroval nizozemské bezpečnostní předpisy týkající se práce ve výškách. Nedostatečné vybavení a absence ochranných pomůcek představovaly jednoznačné selhání.
Nizozemský zprostředkovatel, který fungoval jako prostředník mezi českou agenturou a vlastníkem sadu, měl odpovídat za kontrolu pracovních podmínek a za to, že informace o charakteru práce a o skutečných rizicích budou předány oběma stranám. Namísto toho zatajil zásadní informace o reálných podmínkách v sadu a tím zásadně přispěl k tomu, že Jana vykonávala práci, na kterou nebyla dostatečně připravena a která pro ni představovala zvýšené riziko.
Vzhledem k tomu, že na případu se podílely subjekty ze dvou států – česká agentura, nizozemský vlastník sadu a nizozemský zprostředkovatel – stáli jsme před zásadním rozhodnutím, jakým způsobem celý spor vést. Přeshraniční pracovní vztahy bývají složité a otázka příslušnosti soudů často vyžaduje hlubší právní posouzení. Po vyhodnocení rizik a délky řízení jsme dospěli k závěru, že nejefektivnější bude využít kombinovanou mimosoudní strategii namísto vleklých soudních sporů, které by se mohly roky táhnout jak v Nizozemsku, tak v České republice.
Na českou agenturu jsme soustředili hlavní jednání, protože ta byla primárním kontaktem Jany a nesla klíčovou odpovědnost za pracovní podmínky. Současně jsme v Nizozemsku podali trestní oznámení na vlastníka sadu, což vytvořilo silný tlak na nizozemské strany a výrazně zrychlilo jednání o náhradě škody. Pro případ, že by vyjednávání selhalo, byl připraven záložní postup, ale primárním cílem bylo získat co nejrychleji co nejvyšší odškodnění – nikoliv zahájit komplikovaný přeshraniční spor.
U české agentury jsme využili soubor nástrojů, které byly zaměřené na tři různé oblasti – veřejnou, úřední a právní.
Veřejná rovina zafungovala velmi silně: po natočení reportáže veřejnoprávní televizí se případ z medializoval a agentura byla vystavena výrazné negativní publicitě. Současně jsme podali podnět k prověření jejích zahraničních misí, což vedlo ke kontrole agentury. Inspekce odhalila, že porušování povinností nebylo ojedinělé, ale systémové.
Právní jednání probíhalo paralelně – připravili jsme podrobný nárok na odškodnění, upozornili na možnou další medializaci a zahájili jsme intenzivní vyjednávání. Celkový tlak způsobil, že agentura začala jednat rychle a konstruktivně.
Současně s jednáním v ČR pracoval náš nizozemský partnerský právník na místní rovině případu. Zaměřil se na jednání s pojišťovnou nizozemského zprostředkovatele a zároveň kontaktoval fond, který pomáhá obětem pracovních úrazů v situaci, kdy zaměstnavatel není řádně pojištěn. Tím posílil Janu i v rámci nizozemského systému, kde obdobné situace nejsou neobvyklé.
Na vlastníka sadu byl vytvořen tlak prostřednictvím podaného trestního oznámení a hrozby vysokých postihů. Kombinace těchto kroků způsobila, že nizozemské subjekty začaly jednat mnohem vstřícněji.
Abychom mohli vyjednávat solidní výši odškodnění, nechali jsme vypracovat tři nezávislé posudky. Ortoped vyhodnotil trvalé následky úrazu, zejména omezenou hybnost a chronické bolesti. Psycholog potvrdil rozvinutou posttraumatickou stresovou poruchu a dlouhodobé dopady na Janin každodenní život. Ekonomický posudek pak popsal reálnou ztrátu na výdělku včetně přerušení studia a nemožnosti vykonávat fyzicky náročné brigády.
Tyto posudky se staly klíčovými argumenty při jednání – vytvořily pevný odborný základ, který bylo obtížné zpochybňovat.
Před odjezdem:
Během práce a po úrazu:
Agentura se odpovědnosti zprostí jen výjimečně: musí prokázat, že jedinou příčinou úrazu bylo vaše zaviněné porušení předpisů, se kterými vás řádně seznámila a jejichž dodržování soustavně vyžadovala a kontrolovala, nebo opilost či zneužití návykových látek, kterým nemohla zabránit (§ 270 ZP). Při lehkomyslném jednání vám musí uhradit nejméně třetinu škody. Zlomený žebřík a chybějící školení jdou na vrub agentury a uživatele, ne vás. Pokud vám agentura nabízí méně, než vám náleží, nechte si nabídku přepočítat – jak se v takovém sporu postupuje, popisuje článek Pojišťovna krátí odškodnění. Jak spolupráce s námi probíhá a proč vás úvodní posouzení nic nestojí, ukazuje stránka Jak to funguje. Další úrazy za hranicemi shrnuje přehled Pracovní úraz na pracovní cestě v zahraničí.
Práce přes agenturu v zahraničí se může vyplatit, pokud jste dobře připraveni. Máte právo na bezpečné podmínky, školení v jazyce, kterému rozumíte, a ochranné pomůcky. Po úrazu jednejte rychle: zajistěte péči, důkazy a svědky. O spravedlivém odškodnění často rozhoduje prevence, dokumentace a rychlá reakce. Jak jsme pomohli dalším klientům, najdete v referencích.
Zranili jste se při agenturní práci v zahraničí? Zadejte nám svůj případ – posoudíme ho zdarma. Zavolat můžete na +420 773 014 007.
Agentura práce jako váš zaměstnavatel. Škodu vám nahradí ona a vůči uživateli, u kterého jste pracovali, má právo na regres.
Ne. Odpovědnost za pracovní úraz je objektivní. Agentura odpovídá i tehdy, když úraz zavinil uživatel; zprostit se může jen výjimečně podle § 270 ZP.
Nezbytnou péči zpravidla uhradí vaše česká zdravotní pojišťovna, pokud se prokážete Evropským průkazem zdravotního pojištění. Doplatky a další náklady léčení uplatníte u zaměstnavatele.
Ano, pokud k úrazu přispěla. Nárok se zpravidla řídí právem země, kde se úraz stal, a uplatněte ho přes místního advokáta.
Ne. Práci, o které máte důvodně za to, že bezprostředně a závažně ohrožuje váš život nebo zdraví, můžete odmítnout a nejde o porušení povinností (§ 106 ZP).
U Jany trvalo jednání šest měsíců. Mimosoudní dohoda bývá rychlejší než spor ve dvou státech, záleží ale na důkazech a ochotě protistrany.
Napadení při výkonu práce — pacientem, klientem, zákazníkem či pachatelem přepadení — je pracovní úraz. Odškodnění (bolestné, ztrátu na výdělku, náklady léčení, při trvalých následcích ztížení společenského uplatnění) platí zaměstnavatel ze svého zákonného pojištění — nemusíte tedy vymáhat peníze po útočníkovi.
Mezi nejotřesnější případy napadení zaměstnance v práci se řadí pobodání. Při útoku na zaměstnance dojde k poškození tělesné schránky ostrým předmětem. Pobodání při výkonu práce dochází náhle — při přepadení prodejny, benzínové stanice či při útoku agresivního zákazníka. Jde o pracovní úraz, pokud je pobodání způsobeno v sovuislosti s výkonem práce.
Postřelení při výkonu práce — při přepadení pošty, útoku na přepážce úřadu či v provozovně — je pracovní úraz. Odškodnění (bolestné, ztrátu na výdělku, náklady léčení, ztížení společenského uplatnění za trvalé následky a rentu) platí zaměstnavatel ze svého zákonného pojištění — bez ohledu na to, zda byl pachatel dopaden, odsouzen, nebo zda útoku „šlo zabránit".
Zranění vojáka z povolání na zahraniční misi je služební úraz — a zakládá zákonný nárok na odškodnění od státu: náhradu za ztrátu na platu, bolestné, ztížení společenského uplatnění za trvalé následky, náhradu nákladů léčení a u zranění za mimořádných podmínek.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
Masarykova třída 922/8
779 00, Olomouc
Přihlaste se k odběru novinek
