Bodové ohodnocení je systém, kterým se určuje výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění. Lékař přiřadí poranění body podle tabulek v nařízení vlády, počet bodů se vynásobí hodnotou jednoho bodu a vyjde částka. Hodnota bodu odpovídá 1 % průměrné mzdy a každý rok se mění. Ostatní nároky z pracovního úrazu se počítají jinak.
Než se dostaneme k bodům, je potřeba jedna věc, kterou většina lidí neví: odškodnění pracovního úrazu není jedna částka. Je to pět samostatných nároků a každý se určuje jinak.
| Nárok | Jak se určuje |
|---|---|
| Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti | z rozdílu mezi průměrným výdělkem a náhradou mzdy či nemocenským |
| Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti | z rozdílu mezi průměrným výdělkem před úrazem a výdělkem po úrazu včetně invalidního důchodu |
| Bolestné | bodovým ohodnocením |
| Ztížení společenského uplatnění | bodovým ohodnocením |
| Náklady spojené s léčením | z účelně vynaložených a doložených nákladů |
| Věcná škoda | ze skutečné škody na věcech |
Bodové ohodnocení se tedy vztahuje jen na dva z těchto nároků — na bolestné a na ztížení společenského uplatnění. Nemá nic společného s tím, kolik dostanete za ztrátu příjmu nebo za náklady léčby.
To je rozdíl, který stojí za zapamatování. Když vám pojišťovna nabídne částku „za pracovní úraz" a vy vidíte, že vychází z bodů, znamená to, že jde jen o bolestné, případně o ztížení společenského uplatnění. Ostatní nároky tím vyřešené nejsou.
Bodové ohodnocení vychází z nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Princip je jednoduchý:
počet bodů × hodnota jednoho bodu = výše náhrady
Přílohy nařízení obsahují tabulky, ve kterých jsou uvedena konkrétní poranění a počet bodů, který jim odpovídá. Body se tedy nepřiřazují podle úvahy o tom, jak vážný úraz „připadá", ale podle toho, jakou diagnózu poranění odpovídá položce v tabulce.
Pro bolest a pro ztížení společenského uplatnění jsou tabulky oddělené a hodnotí se každá samostatně, v jiném čase a s jiným účelem:
Bodové ohodnocení pracovního úrazu se provádí na základě několika klíčových faktorů, které zahrnují:
Tohle je informace, na které se dá prodělat nejvíc, a proto ji zvýrazňuji:
Pokud tedy uzavřete věc s pojišťovnou krátce po úrazu a podepíšete, že jste odškodněn v plné výši, můžete se připravit o náhradu za trvalé následky i o rentu — v době podpisu ještě nebyly vyčísleny. Než cokoli podepíšete, ověřte si, co daná částka vlastně pokrývá.
Pokud v průběhu léčení nastaly komplikace, bodové ohodnocení bolesti se zvyšuje. Nařízení rozlišuje stupně komplikací a ke každému přiřazuje odpovídající navýšení.
Prakticky to znamená, že komplikovaný průběh — infekce, opakovaná operace, nezhojení — má být v bodech zohledněn. Právě tohle bývá v posudcích opomíjeno, protože komplikace se musí z dokumentace dohledat.
Bodové ohodnocení pracovního úrazu vede ke stanovení výše náhrady nebo kompenzace, na kterou má zaměstnanec nárok na základě závažnosti zranění. Čím vyšší je bodové ohodnocení, tím větší náhrada je obvykle poskytnuta. V přílohách k nařízení vlády č. 276/2015 Sb. nalezneme přímo tabulky, které jasně stanoví, jaký typ zranění má jaké bodové ohodnocení, a tudíž jaký to má finanční dopad. Jinak řečeno, jak vysoká bude míra finanční kompenzace za vzniklou bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Stejný bodový systém se uplatňuje rovněž při určování výše náhrady za nemoc z povolání. Tomuto tématu jsme se věnovali v našich dřívějších příspěvcích. Přečtěte si, co je to vlastně nemoc z povolání či jaké jsou nějčastější nemoci z povolání v České republice.
Hodnota jednoho bodu v rámci bodového ohodnocení pracovního úrazu je pohyblivá a jeho výše se vypočítává pro každý rok individuálně. Při výpočtu se vychází z průměrné hrubé mzdy v předchozím roce.
Hodnota jednoho bodu v roce 2026 je stanovena na částku 481,71 Kč.
Tady je nejdůležitější věta celého článku: bodové ohodnocení je podlaha, ne strop.
Ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud náhradu přiměřeně zvýšit nad částku, která vyjde z tabulek. Nařízení vlády tuto možnost nevylučuje, naopak s ní počítá.
V praxi jde o situace, kdy tabulková částka zjevně neodpovídá tomu, co úraz ve vašem životě způsobil. Například:
Pojišťovna vám zvýšení nad tabulku sama nenavrhne. Vzniká rozhodnutím soudu, tedy až tehdy, když je nárok uplatněn. Tohle je zároveň hlavní důvod, proč se u vážnějších úrazů vyplatí částku nepřijímat jako danou.
Zaměstnanci by měli být obeznámeni s tím, jaká jsou jejich práva v případě pracovního úrazu a jakým způsobem se určuje náhrada. Zaměstnavatelé mají povinnost zajistit bezpečné pracovní prostředí a měli by zajistit jednotný postup při nahlášení a řešení pracovních úrazů. Co dělat, když se vám přihodí pracovní úraz se dočtete v tomto příspěvku - Co dělat při pracovním úrazu 1. část a 2. část.
Bodové ohodnocení pracovního úrazu je důležitým nástrojem pro určení náhrady za zranění na pracovišti. Pomáhá zajistit spravedlivou náhradu za ztráty, které zaměstnanci utrpí v důsledku pracovního úrazu. Je proto důležité mít o tomto systému povědomí, abyste byli chráněni před finančními dopady pracovního úrazu a všemi komplikacemi, které vám utrpěný úraz se sebou přinesl.
Co je bodové ohodnocení pracovního úrazu? Systém podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ve kterém lékař přiřadí poranění body podle tabulek. Počet bodů se vynásobí hodnotou jednoho bodu a vyjde výše náhrady za bolest, případně za ztížení společenského uplatnění.
Kolik je hodnota jednoho bodu? Odpovídá 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího roku. V roce 2023 to bylo 393,06 Kč. Rozhoduje rok, v němž nárok vznikl.
Kdo určuje bodové ohodnocení? Lékař v posudku. Zaměstnavatel ani pojišťovna body nestanovují, i když částku z nich pojišťovna počítá.
Určuje bodové ohodnocení celé odškodnění pracovního úrazu? Ne. Vztahuje se jen na bolestné a na ztížení společenského uplatnění. Náhrada za ztrátu na výdělku, náklady léčby a věcná škoda se počítají jinak.
Lze dostat víc, než vychází z tabulek? Ano. Ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud náhradu přiměřeně zvýšit. Pojišťovna takové zvýšení sama nenabídne.
Kdy se hodnotí trvalé následky? Až po stabilizaci zdravotního stavu, zásadně ne dříve než rok po úrazu. Dřívější vyčíslení trvalé následky zachytit nemůže.
Pomáháme zaměstnancům s uplatňováním nároků z pracovních úrazů prostřednictvím našich expertů v oboru. Stal se vám či vašemu blízkému pracovní úraz a potřebujete pomoci? Neváhejte a obraťte se na nás. My vám pomůžeme v nelehké životní situaci, ať už se jedná o jakýkoli pracovněprávní případ.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích. Děkujeme.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Zasažení chemickou látkou při práci — poleptání kůže či očí, akutní nadýchání výparů, potřísnění žíravinou — je pracovní úraz a zakládá nárok na bolestné, náhradu ztráty na výdělku, náklady léčení a při trvalých následcích (jizvy, poškození zraku či dýchacích cest) i ztížení společenského uplatnění a rentu.
Zachycení a vtažení soustruhem — s rozdrcením, vážným poraněním či amputací ruky — je pracovní úraz a patří k nejzávažnějším úrazům ve výrobě vůbec. Zakládá nárok na bolestné, náhradu ztráty na výdělku, náklady léčení včetně protetiky, ztížení společenského uplatnění za trvalé následky (u ztráty úchopu dominantní ruky jednu z nejvyšších položek vůbec) a rentu, pokud se nemůžete vrátit k řemeslu.
Zaměstnanci na dohodu o provedení práce (DPP) i dohodu o pracovní činnosti (DPČ) mají při pracovním úrazu stejný nárok na odškodnění jako kmenoví zaměstnanci — bolestné, náhradu ztráty na výdělku, náklady léčení i ztížení společenského uplatnění; odpovědnost zaměstnavatele a jeho zákonné pojištění se vztahují i na dohody.
Úraz o přestávce na jídlo a oddech je pracovním úrazem tehdy, když k němu došlo při úkonech obvyklých v době přestávky v objektu zaměstnavatele — typicky cestou do závodní jídelny či kantýny, v jídelně samotné, v šatně nebo na toaletě.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
O vaše práva zaměstnance se stará Advokátní kancelář Ing. Mgr. Ladislav Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze, ČAK 18060
,
Přihlaste se k odběru novinek
