Práce s elektrickým proudem přináší zvýšená rizika. Při špatném zacházení s ním můžete utrpět pracovní úraz — a zásah proudem patří mezi ty nejnebezpečnější, protože končí i zástavou srdce.
Stručná odpověď
Zasáhne-li vás elektrický proud při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, jde o pracovní úraz. Zaměstnavatel za něj odpovídá, i když nic nezavinil, a odškodnění fakticky vyplácí pojišťovna ze zákonného pojištění. Do jednoho pracovního úrazu přitom patří i druhotné zranění — třeba zlomenina z pádu, který zásah vyvolal.
Nárok máte na doplatek mzdy po dobu neschopnosti, na náhradu za ztrátu na výdělku po jejím skončení, na bolestné, na náhradu za ztížení společenského uplatnění a na proplacení nákladů léčení i věcné škody. Bolestné spočítáte tak, že počet bodů z lékařského posudku vynásobíte hodnotou jednoho bodu — v roce 2026 činí 481,71 Kč. Po zásahu proudem jděte na vyšetření vždy, i když se cítíte dobře: poruchy srdečního rytmu se projeví i s několikahodinovým zpožděním.
Pracovním úrazem je zásah elektrickým proudem, který poškodí vaše zdraví při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi (§ 271k odst. 1 zákoníku práce). Proud musí zapůsobit náhle, krátkodobě a nezávisle na vaší vůli — což při zásahu platí prakticky vždy.
Do pracovního úrazu spadá i druhotné zranění. Elektrikáře, kterého proud shodí ze žebříku, odškodní nejen popálení v místě vstupu proudu, ale i zlomenina z pádu. Lékař obě poranění sečte do jednoho bodového ohodnocení.
S elektrickým proudem se setkáte v různých profesích — v kanceláři, ve výrobě i v jiných provozech. Zásah nejčastěji způsobí neopatrnost nebo nerespektování bezpečnostních opatření, případně zavinění zastaralé techniky nebo neopatrnosti dalších osob. Někdy stačí, že z kabelu vyčnívá drát a vy ho přehlédnete. Nejvyššímu riziku ale čelíte v energetickém průmyslu — jako technik vysokého napětí, který udržuje rozvodny nebo pracuje přímo na rozvaděčích.
Zásah elektrickým proudem poznáte podle několika příznaků. Prvním vodítkem bývá to, že se postižený nachází v blízkosti elektrického spotřebiče nebo vedení. Pro poranění střídavým proudem je typické křečovité stažení svalů, které zraněnému brání odtrhnout se od zdroje. Záleží samozřejmě na intenzitě, tedy na síle proudu, na vaší zdravotní kondici i na dalších faktorech.
Jak silný proud vás zasáhl, rozhoduje o rozsahu příznaků. Zůstane-li zraněný při vědomí, projeví se nejčastěji takto:
V místě vstupu i výstupu proudu navíc téměř vždy najdete popáleninu, a to i tehdy, když vypadá nenápadně.
| Faktor | Proč rozhoduje |
|---|---|
| Síla proudu a napětí | Určuje množství tepla, které proud v tkáních uvolní, i riziko poruchy srdečního rytmu |
| Dráha proudu tělem | Prochází-li proud hrudníkem, ohrožuje přímo srdce. Dráha ruka–ruka nebo ruka–noha patří k nejnebezpečnějším |
| Doba působení | Křeč svalů brání odtržení od zdroje, takže proud působí déle a poškození roste |
| Druh proudu | Střídavý proud vyvolá křeč a drží zraněného u zdroje, stejnosměrný ho spíš odmrští |
| Odpor kůže | Vlhká nebo zpocená kůže vede proud podstatně lépe než suchá |
Zásah elektrickým proudem má zrádnou vlastnost. Popálenina na povrchu vypadá malá, ale proud poškodí tkáně na celé své dráze tělem — svaly, cévy i srdce. Poruchy srdečního rytmu se navíc objeví i několik hodin po úrazu, takže bezprostředně po zásahu se můžete cítit naprosto v pořádku.
Okamžité vyšetření má ještě druhý, právní význam. Lékařská zpráva pořízená týž den spojí vaše potíže s úrazem. Přijdete-li k lékaři až za týden, bude pojišťovna souvislost zpochybňovat — a doložit ji budete muset vy. Součástí následků bývá i posttraumatická stresová porucha, kterou lékaři rozpoznají často až s odstupem měsíců.
Výše vašich nároků závisí zčásti na vašem příjmu a zčásti na bodovém ohodnocení, které lékař vydá podle intenzity zásahu do vaší tělesné integrity. Kompletní přehled najdete na stránce odškodnění pracovního úrazu.
| Nárok | Co pokryje | Právní úprava |
|---|---|---|
| Náhrada mzdy po dobu neschopnosti | Doplatí vám mzdu do výše průměrného výdělku, dokud trvá pracovní neschopnost | § 271a zákoníku práce |
| Náhrada mzdy po skončení neschopnosti | Dorovná vám snížený příjem, tzv. renta od zaměstnavatele | § 271b zákoníku práce |
| Bolestné | Kompenzuje vzniklou bolest podle dosažených bodů | § 271c zákoníku práce, nařízení vlády č. 276/2015 Sb. |
| Ztížení společenského uplatnění | Pokryje v rozsahu určeném znalcem zhoršené uplatnění ve společenském životě i další vývoj vašeho stavu, například rozvoj PTSD | § 271c zákoníku práce, nařízení vlády č. 276/2015 Sb. |
| Odstupné | Náleží vám, musí-li zaměstnavatel kvůli následkům úrazu ukončit pracovní poměr výpovědí — nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku | § 52 písm. d) a § 67 odst. 2 zákoníku práce |
| Náhrada škody | Proplatí vám doložené položky, které jste kvůli úrazu vynaložili — léčbu, dopravu, rekonvalescenci — i věcnou škodu | § 271 zákoníku práce |
Bolestné i náhradu za ztížení společenského uplatnění určuje nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Lékař vám sečte body za všechna poranění z jedné události — za popáleniny v místě vstupu i výstupu proudu, za poškození svalů a nervů i za druhotná zranění z pádu.
Hodnotu jednoho bodu neurčuje pevná částka, ale vzorec v § 271c odst. 2 zákoníku práce: jeden bod odpovídá 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku předcházejícího roku, ve kterém vám nárok vznikl.
| Rok vzniku nároku | Rozhodná průměrná mzda (1.–3. čtvrtletí předchozího roku) | Hodnota 1 bodu |
|---|---|---|
| 2025 | 45 107 Kč | 451,07 Kč |
| 2026 | 48 171 Kč | 481,71 Kč |
Příklad. Elektrikáře zasáhne proud při práci na rozvaděči. Utrpí popáleniny na dlani i na chodidle a při pádu ze žebříku si zlomí zápěstí. Lékař sečte body za popáleniny i za zlomeninu a vystaví posudek na 200 bodů. Bolestné tedy činí 200 × 481,71 = 96 342 Kč. K tomu dostane doplatek mzdy po dobu neschopnosti a proplacené doložené náklady léčení. Zůstane-li mu omezená hybnost zápěstí, přibude samostatný nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění.
Jak lékař body přiděluje, rozebíráme v článku Bodové ohodnocení pracovního úrazu.
Uvidíte-li někoho zasaženého elektrickým proudem, v žádném případě se zraněného nedotýkejte — nebezpečí by hrozilo i vám. Odpojte přívod proudu, nejlépe hlavním jističem. Když se k jističi nedostanete, vezměte nevodivý předmět, třeba suchý klacek nebo násadu od smetáku, a zraněného jím odsuňte. Zavolejte záchrannou službu na čísle 155 nebo složky integrovaného záchranného systému na čísle 112 a řiďte se jejich pokyny. Jestliže postižený nedýchá, zakloňte mu hlavu a zahajte resuscitaci. Resuscitujte, dokud nepřijede záchranná služba.
Úraz pak nahlaste zaměstnavateli. Ten musí pracovní úrazy evidovat a zapsat je do knihy úrazů (§ 105 zákoníku práce) — bez záznamu odškodnění vymůžete podstatně hůř.
Co udělat, abyste o odškodnění nepřišli
Obecný postup, co dělat při pracovním úrazu, najdete v článcích Co dělat při pracovním úrazu — část 1. a část 2.
Objektivní odpovědnost zaměstnavatele má hranice. Zákoník práce mu v § 270 dovoluje zprostit se povinnosti nahradit škodu, a to zcela, nebo zčásti. U zásahu proudem narazíte nejčastěji na tři situace:
U elektrických zařízení ale pozor na opačný směr. Zaměstnavatel nesmí připustit, abyste vykonávali práci, která neodpovídá vašim schopnostem a zdravotní způsobilosti (§ 103 zákoníku práce). Pověří-li vás prací na elektrickém zařízení bez potřebné odborné způsobilosti, porušil povinnost on, ne vy — a krácení odškodnění pak neobstojí. Stejně tak neobstojí, pokud zařízení nemělo platnou revizi. Jak se krácení bránit, rozebíráme v článku Krácení odškodnění za pracovní úraz.
Především dbejte na zvýšenou opatrnost při pohybu v blízkosti spadlých vodičů a elektrického vedení. Pracujete-li v energetickém průmyslu a jste v každodenním styku s vodiči vysokého napětí nebo pracujete v rozvodnách, dodržujte všechny zásady bezpečnosti práce a řádně používejte ochranné prvky, zejména pracovní a oděvní pomůcky z nevodivých materiálů.
Uvidíte-li spadlý vodič, místo urychleně opusťte, ale dělejte krátké kroky. Při velkém rozkročení se dostanete do míst s jiným napětím. Nikdy nelezte na sloupy vysokého napětí a nevstupujte do trafostanic — elektrický proud se šíří i vzduchem na poměrně velkou vzdálenost. Dodržujte všechna bezpečnostní nařízení a choďte na školení bezpečnosti.
Nemusíte pracovat jako technik vysokého napětí ani na jiné pozici v energetickém průmyslu, abyste utrpěli zásah elektrickým proudem. Přihodí se i při jiném druhu práce a bohužel končí i smrtí. Dodržujte proto důsledně bezpečnostní pokyny a používejte pracovní i oděvní pomůcky.
Pokud už se vám nebo vašemu blízkému úraz stal, nespoléhejte na to, že vám zaměstnavatel ani pojišťovna vyplatí všechno sami od sebe. Nejčastěji chybí právě náhrada za ztížení společenského uplatnění a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení neschopnosti, tedy dva nejvyšší nároky. Popište nám svůj případ a zdarma ho posoudíme.
Rozhoduje, zda vás proud zasáhl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi (§ 271k odst. 1 zákoníku práce). Zásah u rozvaděče, u stroje i u vadné kancelářské zásuvky pracovním úrazem je. Naopak zásah doma nebo cestou do práce pod definici nespadá.
Ano, a to hned. Poruchy srdečního rytmu se po zásahu projeví i s několikahodinovým zpožděním a vnitřní poškození tkání nemusí být zvenčí vidět. Ohlášení a lékařské vyšetření týž den vám navíc zajistí důkaz, že vaše pozdější potíže souvisejí s úrazem.
Bolestné spočítáte tak, že počet bodů z lékařského posudku vynásobíte hodnotou jednoho bodu — u nároků vzniklých v roce 2026 činí 481,71 Kč. Vedle bolestného máte nárok na doplatek mzdy po dobu neschopnosti, na náhradu za ztrátu na výdělku po jejím skončení, na proplacení nákladů léčení a věcné škody, a při trvalých následcích i na náhradu za ztížení společenského uplatnění.
Ano. Pád vyvolaný zásahem je součástí téhož pracovního úrazu, takže lékař sečte body za popáleniny i za zlomeniny z pádu do jednoho posudku. Trvejte na tom, aby záznam o úrazu obsahoval obě poranění.
Samotné nepoužití pomůcky k odepření odškodnění nestačí. Zaměstnavatel musí prokázat, že vás s předpisy prokazatelně seznámil a jejich dodržování soustavně vyžadoval a kontroloval. Neunese-li důkazní břemeno, zaplatí vám odškodnění v plné výši. I při lehkomyslném jednání vám uhradí alespoň třetinu škody.
Pozůstalí uplatňují vlastní nároky — náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhradu nákladů na výživu pozůstalých a jednorázovou náhradu nemajetkové újmy. Podrobnosti rozebíráme v článku Pracovní úraz s následkem smrti.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
🏢 Prostřednictvím formuláře
Sociální sítě: Instagram, Facebook či LinkedIn
Chráníme a vymáháme práva zaměstnanců. Snažíme se zlepšit pracovní prostředí zaměstnanců v České republice. Stejně tak jsme Vám oporou při řešení pracovních úrazů. Pro novinky rady a tipy práv zaměstnanců doporučejeme naši sekci blogu, případně sledování našich sociálních sítích. Děkujeme.
Napadení při výkonu práce — pacientem, klientem, zákazníkem či pachatelem přepadení — je pracovní úraz. Odškodnění (bolestné, ztrátu na výdělku, náklady léčení, při trvalých následcích ztížení společenského uplatnění) platí zaměstnavatel ze svého zákonného pojištění — nemusíte tedy vymáhat peníze po útočníkovi.
Mezi nejotřesnější případy napadení zaměstnance v práci se řadí pobodání. Při útoku na zaměstnance dojde k poškození tělesné schránky ostrým předmětem. Pobodání při výkonu práce dochází náhle — při přepadení prodejny, benzínové stanice či při útoku agresivního zákazníka. Jde o pracovní úraz, pokud je pobodání způsobeno v sovuislosti s výkonem práce.
Postřelení při výkonu práce — při přepadení pošty, útoku na přepážce úřadu či v provozovně — je pracovní úraz. Odškodnění (bolestné, ztrátu na výdělku, náklady léčení, ztížení společenského uplatnění za trvalé následky a rentu) platí zaměstnavatel ze svého zákonného pojištění — bez ohledu na to, zda byl pachatel dopaden, odsouzen, nebo zda útoku „šlo zabránit".
Zranění vojáka z povolání na zahraniční misi je služební úraz — a zakládá zákonný nárok na odškodnění od státu: náhradu za ztrátu na platu, bolestné, ztížení společenského uplatnění za trvalé následky, náhradu nákladů léčení a u zranění za mimořádných podmínek.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
Masarykova třída 922/8
779 00, Olomouc
Přihlaste se k odběru novinek
