Utrpítel-li jako zaměstnanec pracovní úraz, máte vůči zaměstnavateli nárok na odškodnění (újmy). V tomto článku si podrobně rozebereme jednotlivé nároky, na které zaměstnanci vzniká právo odškodnění, a také klíčové okolnosti, které nesmí být při jejich uplatňování opomenuty.
Po pracovním úrazu připadá v úvahu až osm druhů náhrad: náhrada za ztrátu na výdělku během pracovní neschopnosti (§ 271a ZP) i po ní (§ 271b), bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění (§ 271c), náhrada nákladů léčení (§ 271d), náhrada věcné škody (§ 271e), náhrada nemajetkové újmy vašim blízkým při zvlášť závažném ublížení na zdraví (§ 271f) a jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů (§ 271ca). Každý nárok uplatníte zvlášť a každý musíte doložit – lékařským posudkem, výplatními páskami, účtenkami. Náhrady zpravidla vyplácí zákonná pojišťovna zaměstnavatele, o nároku ale nejprve rozhoduje zaměstnavatel a ve sporu soud. Nejčastější chybou je, že zaměstnanec některou položku vůbec neuplatní. S vyčíslením všech položek vám pomůžeme v rámci služby odškodnění pracovního úrazu.
Povinnost zaměstnavatele nahradit škodu vzniká, pokud došlo k pracovnímu úrazu a mezi úrazem a škodou existuje příčinná souvislost – kdyby se úraz nestal, škoda by nevznikla. Zaměstnavatel odpovídá objektivně, tedy i tehdy, když úraz nezavinil (§ 269 ZP). Zprostit se může jen ve výjimečných případech podle § 270 ZP, které musí sám prokázat. Jaké znaky musí událost splnit, aby šlo o pracovní úraz, vysvětluje článek Pracovní úraz zaměstnance.
Okruh vašich nároků se liší podle závažnosti zásahu do zdraví. Při lehčím zranění, po kterém se vrátíte do práce bez omezení, zpravidla půjde o bolestné, rozdíl na výdělku během neschopnosti a náklady léčení. Při trvalých následcích přibude náhrada za ztížení společenského uplatnění, případně renta a jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru.
Jak správně postupovat jsme vám představili v rámci příspěvků (zde a zde). Povinnost zaměstnavatele nahradit škodu vznikne v případě, že došlo k pracovnímu úrazu a existuje příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vzniklou škodou. Tedy kdyby nebylo pracovního úrazu, nedošlo by ke škodě.
Nejčastější nároky skloňované v souvislosti s pracovními úrazy jsou:
Okruh Vašich nároků se liší v závislosti na intenzitě do Vašeho zdraví. Pokud jste při úrazu utrpěli menší zásah do zdraví, zpravidla nebudeme nárokovat odškodnění ztížení společenského upaltnění, ani nároky na odstupné (budete dále pro zaměstnavatele pracovat). Nezapomeňte při získání odškodnění nárokovat všechny ložky, které se Vás týkají (rádi Vám pomůžeme, pokud budete chtít pomoci).
Máte nárok na náhradu rozdílu mezi svým průměrným výdělkem a vyplacenou nemocenskou dávkou.Jde o nárok na náhradu ztráty na výdělku v době, kdy z důvodu pracovního úrazu je dočasně práce neschopným a nemůže vykonávat svou práci. Tuto náhradu je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně (pokud se se zaměstnancem nedomluvil jinak). Předpokladem je zásah do zdraví zaměstnance, který po přechodnou dobu vyvolá pracovní neschopnost.
Náhrada se vypočte jako rozdíl průměrného výdělku zaměstnance před vznikem škody (která vznikla pracovním úrazem) a plnou výši náhrady mzdy nebo platu.
Poznámka: Ne každý pracovní úraz však povede k pracovní neschopnosti. Pokud si např. úředník zlomí nohu / ruku (utrpí úraz hlavy nebo jiné poranění), může i nadále chodit do práce a pracovat na původní pracovní pozici. V takovém případě nemá na náhradu nárok nebo bude přiměřeně snížena (může např. vykonávat práci z domova). Odmítne-li zaměstnanec provádět práci, kterou by vzhledem ke své zdravotní indispozici provádět mohl, bude zaměstnanec odpovídajícím způsobem krácen.
Pokud zaměstnanec i po skončení pracovní neschopnosti v důsledku úrazu pobírá nižší mzdu, má právo na dorovnání rozdílu mezi původním a novým výdělkem. Dojde-li ke snížení pracovní schopnosti, máte nárok na náhradu za ztrátu na výdělku i po skončení pracovní neschopnosti. Znamená to, že v důsledku pracovního úrazu, vydělává zaměstnanec méně i po skončení pracovní neschopnosti.
Tato náhrada může být vyplácena i v případě přiznání invalidního důchodu nebo vedení v evidenci úřadu práce. Trvá nejdéle do konce měsíce, kdy zaměstnanec dovrší 65 let, nebo do přiznání starobního důchodu.
Zákoník práce upravuje tuto náhradu velice stručně. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se vypočítá podle vyhlášky vlády. Bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech podle příloh vládní vyhlášky. Hodnota bodu činí 1% průměrné mzdy vyhlášené Českým statistickým úřadem. Úraz ohodnotí v bodech ošetřující lékař zaměstnance v lékařském posudku.
Bolestí se rozumí tělesné a duševní strádání způsobené poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů (i PTSD) obvykle doprovázejících poškození zdraví, a léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Bolestné je poskytováno podle bodové stupnice.
Tato náhrada se vztahuje k trvalým následkům, které negativně ovlivňují život zaměstnance (např. pracovní, společenský nebo osobní život). Ohodnocení probíhá rovněž bodově, zpravidla nejdříve po jednom roce od úrazu.
V důsledku pracovního úrazu došlo k trvalým následkům a psychosociálním dopadům, které zaměstnance omezují v jeho životě. Zejména při uspokojování jeho životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřebách. Bodové hodnocení ztížení společenského uplatnění lze provést zpravidla až rok poté, kdy k poškození zdraví došlo.
Jde o dvě samostatná práva na náhradu nemateriální újmy. Obě se vyplácejí jednorázově. Pokud o to žalobce požádá, může v soud ve zvlášť výjimečných případech náhradu zvýšit. Obdobně dochází k navýšení, pokud je podstatně ztížena původní společenská úroveň raněného zaměstnance.
Dojde-li k úmrtí zaměstnance, mají na výplatu těchto nároků právo pozůstalí. To ovšem jen za předpokladu, že je nárok na odškodnění uplatněn ještě během života zaměstnance.
Zaměstnanec (či jiná osoba, která náklady skutečně uhradila, např. rodinný příslušník) má právo na náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů. To znamená, že náhradu těchto nákladů nemusí u zaměstnavatele nárokovat pouze zaměstnanec, ale i třeba rodinní příslušníci, kteří o zaměstnance pečovali.
Jedná se např. o:
výdaje za cesty k lékaři,
rehabilitace,
zdravotní pomůcky,
ošetřovatelskou péči,
předepsanou dietu.
Více informací najdete v článku k tomuto tématu. Žádat lze pouze o náhradu nákladů, které už vznikly – nelze tedy žádat do budoucna.
Toto ustanovení je podpůrné pro další druhy náhrad. Znamená to, že pokud zaměstnanci vznikla vlivem pracovního úrazu škoda, která nelze podřadit pod ostatní ustanovení, má zaměstnanec nárok žádat zaměstnance na základě náhrady věcné škody. Může se jednat buď o škodu, která vznikla současně u pracovního úrazu nebo i o následnou škodu. Více informací naleznete v našem článku.
Jde o náhradu pracovního úrazu pro rodinu a osoby blízké poraněného zaměstnance. Tato náhrada není určena přímo pro zaměstnance, ale pro jeho nejbližší okolí – manželovi/manželce, partnerovi, dítěti a rodiči. Mohou o ni žádat i další osoby v rodinném nebo obdobném poměru, pokud újmu zaměstnance pociťují jako újmu vlastní. Půjde např. o situace s řešením újmy pozůstalých osob.
V zákoně není uvedeno, co se rozumí zvlášť závažným ublížením na zdraví zaměstnance, ale lze předpokládat, že půjde např. o komatózní stavy, vážná poškození mozku a další stavy, které se svými důsledky blíží smrti zaměstnance. Výše náhrady není nikde uvedena a bude ji určovat soud.
Pokud zaměstnanec nemůže z důvodu úrazu nadále vykonávat dosavadní práci, může zaměstnavatel pracovní poměr ukončit. V takovém případě má zaměstnanec nárok na náhradu ve výši 12-ti násobku průměrného měsíčního výdělku.
Je.li pracovní poměr se zaměstnancem skončen ze zdravotních důvodů vzniklých v souvilosti s pracovním úrazem, má zaměstnanec ze zákona nárok na odstupné. Výše jednorázové nárhady činí 12 násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Podrobnější popis obsahuje náš článek k této problematice.
Pojišťovny často krátí odškodnění kvůli údajnému spoluzavinění, zpochybňují bodové hodnocení nebo některé položky přejdou mlčením. Neoprávněné krácení nemusíte přijmout – zaměstnavatel musí důvody zproštění prokázat. Další postup podrobně popisuje článek Pojišťovna krátí odškodnění; podrobné výpočty všech nároků najdete v článku Nároky po pracovním úrazu. Jak spolupráce s námi probíhá a proč vás úvodní posouzení nic nestojí, ukazuje stránka Jak to funguje.
Většina nároků vám náleží bez ohledu na to, jak k úrazu došlo – zda jde o pád, popálení, zásah proudem, pořezání nebo dopravní nehodu při plnění pracovních úkolů. Stejná pravidla platí i pro agenturní zaměstnance. Posouzení nároku provádí nejprve zaměstnavatel a jeho pojišťovna a v případě sporu soud. Jak jsme pomohli dalším klientům, najdete v referencích.
Potřebujete pomoc se získáním odškodnění? Zadejte nám svůj případ – posoudíme ho zdarma. Zavolat můžete na +420 773 014 007.
Na náhradu za ztrátu na výdělku během neschopnosti i po ní, bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění, náklady léčení a věcnou škodu. Při zvlášť závažném ublížení mají nárok i vaši blízcí a při skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů vám může náležet jednorázová náhrada.
Až po ustálení zdravotního stavu, zpravidla nejdříve rok po úrazu. Lékař pak vyhotoví posudek s bodovým hodnocením trvalých následků.
Ano. Náhrada náleží tomu, kdo náklady skutečně vynaložil, tedy i rodinnému příslušníkovi, který za vás platil léky nebo vás vozil k lékaři.
Zpravidla zákonná pojišťovna zaměstnavatele, tedy Kooperativa nebo Generali Česká pojišťovna. Organizační složky státu zákonné pojištění nemají a náhrady vyplácejí samy. Nárok ale vždy uplatňujete u zaměstnavatele.
Nepodepisujte ji, dokud nevíte, jaké nároky a v jaké výši vám náležejí. Nabídnutá částka často nezahrnuje všechny položky, zejména ztížení společenského uplatnění nebo rentu.
Zásah elektrickým proudem při práci je pracovní úraz — a zakládá nárok na bolestné, náhradu ztráty na výdělku, náklady léčení a při trvalých následcích i ztížení společenského uplatnění. Odškodnění platí zaměstnavatel ze svého zákonného pojištění.
Dopravní nehoda při plnění pracovních úkolů — při rozvozu, na pracovní cestě, při jízdě mezi pracovišti — je pracovní úraz. Znamená to, že vedle nároků z povinného ručení viníka máte i nároky vůči zaměstnavateli z jeho zákonného pojištění.
Napadení při výkonu práce — pacientem, klientem, zákazníkem či pachatelem přepadení — je pracovní úraz. Odškodnění (bolestné, ztrátu na výdělku, náklady léčení, při trvalých následcích ztížení společenského uplatnění) platí zaměstnavatel ze svého zákonného pojištění — nemusíte tedy vymáhat peníze po útočníkovi.
Mezi nejotřesnější případy napadení zaměstnance v práci se řadí pobodání. Při útoku na zaměstnance dojde k poškození tělesné schránky ostrým předmětem. Pobodání při výkonu práce dochází náhle — při přepadení prodejny, benzínové stanice či při útoku agresivního zákazníka. Jde o pracovní úraz, pokud je pobodání způsobeno v sovuislosti s výkonem práce.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
Masarykova třída 922/8
779 00, Olomouc
Přihlaste se k odběru novinek
